Článek
„To už je pryč, ale byla opravdu doba, kdy jsem přemýšlel, že bych to mohl řešit nějak napůl. Chvíli být tady tam a chvíli v Ostravě. Jednali jsme o tom s majitelem Tomášem Peterou. Měl jsem o Baník obrovský zájem," netajil se Kubina, který v roce 2004 dokonce za milovaný klub nastoupil na pár minut v přáteláku proti Mönchengladbachu.
Dokonce už si objednal auditorskou firmu, která měla prozkoumat hospodaření klubu. Jenže audit se protahoval, firma se nemohla dostat ke všem podkladům a hokejista do takového rizika jít nechtěl.
Dluhy byly větší
„Kdyby to bylo zadlužené tak, jak mi tvrdili, tak bych Baník v té době určitě koupil. Nedělal bych do aut, ale staral se o klub. Dluhy však byly daleko větší, než majitel říkal, tak jsem od toho odstoupil a rozhodl se pro auta."
V uplynulých sezónách se v souvislosti s Baníkem mluví převážně v negativních souvislostech. „Má obrovské problémy, ale nejen finanční. Vždycky se jen tak tak zachrání, ale letos to vypadá asi nejhůř za poslední dobu. Štve mě, že Vítkovice i Baník hrají na chvostu. Přitom víte, jak to v Ostravě vypadalo, když se dařilo, lidi to prožívali a byla tam super atmosféra. Ale pokud tam ty kádry nejsou a pořád se jen prohrává, je těžké diváky dostat zpátky. Porážky člověka omrzí," říká Kubina.
Po konci kariéry tak nemíří domů za byznysem, ale pouze kvůli rodičům. „Letos jsem tam strávil jen dva týdny. Ty závazky, co jsem tam měl, už nejsou, takže jezdím jen za mamkou a taťkou."
| Největší hokejové zážitky Pavla Kubiny: |
|---|
| 1. Nároďák |
| „Skoro vždycky jsme vyhráli nějakou medaili. Vzpomínám na pana Hlinku, pana Augustu. Na ně nedám dopustit, dali mi šanci hrát na mistrovství světa, na olympiádě. Někdy ani nevěřím, že se to vlastně všechno stalo." |
| 2. Stanley Cup s Tampou 2004 |
| „Nikdo nám nevěřil, v roce 2000 jsme byli jedním z nejslabších mančaftů v NHL, ale vytvořili jsme super partu. Byli jsme, nechci říkat rodina jako Jardy Jágra, ale skupina kamarádů, co by za sebe snad dala život." |
| 3. Výluka 2004/05 |
| „Strašně rád vzpomínám na působení ve Vítkovicích, doma jsem hrál po deseti letech. I když jsme se nakonec nedostali do finále, bylo to výborné." |
