Rubriky:

Ostatní

Šéf slovenského hokeje byl špionem StB ve Washingtonu

26. června 2007 18:25 - BRATISLAVA

Prezident Slovenského svazu ledního hokeje Juraj Široký byl podle portálu sme.sk od září 1979 rozvědčíkem komunistické Státní bezpečnosti, a to i ve Washingtonu. Vyplývá to z kopie jeho osobního spisu, který portálu poskytl Ústav paměti národa (ÚPN). Široký pro ČTK nepřímo potvrdil, že v zahraniční rozvědce působil.

"Několikrát jsem pro média potvrdil, že jsem pracoval v zahraniční službě. V každém státu byla, je a bude rozvědka její součástí. Je nepsaným pravidlem, že o působení v zahraniční službě se veřejně nikdy nemluví," uvedl Široký ve stanovisku, které poskytl ČTK.

Práci v rozvědce považuje za vzdálenou a uzavřenou minulost. "Vše, co jsem ve svém životě dělal minulosti i v současnosti, nikdy neodporovalo zásadám slušnosti," dodal.

Jeho jméno a jména dalších téměř tří tisícovek bývalých příslušníků StB zveřejnil ústav 21. června, odkdy se veřejnost může dostat i k dosud nedostupným originálům operativních svazků StB. Originál spisu Širokého se po smrti bývalého šéfa ÚPN Jána Langoše ztratil. Ztrátu zkoumala prokuratura, ale vyšetřování bylo přerušeno.

Podnikatel, který v minulosti vedl slovenskou část harvardských privatizačních fondů, bývá označován za údajného mecenáše strany Směr premiéra Roberta Fica.

Velmi iniciativní rozvědčík

Sme.sk citoval žádost Širokého o přijetí do StB: "Chci být co nejvíce prospěšný našemu socialistickému zřízení tím, že budu aktivně bojovat proti vnitřnímu a vnějšímu nepříteli." Během 11 let pak podle portálu prošel v rozvědce různými funkcemi a v letech 1985 až 1990 byl zástupcem rezidenta na československém velvyslanectví ve Washingtonu.

"Postupně se zapracoval do náročné problematiky USA po linii politické rozvědky. V práci projevuje iniciativu a přesnost, kvalita zpracovaných podkladů má stoupající úroveň," napsal o něm podle portálu podplukovník Eduard Plexa.

Široký byl podle sme.sk za svou práci několikrát odměněn, kupříkladu v lednu 1989 dostal 2500 korun za "kvalitní rozpracování a zverbování" (špiona). Pro zpravodajskou službu prý chtěl pracovat i po pádu komunismu, tehdejší federální ministr vnitra Langoš však jeho žádost zamítl.

Spolupráci s komunistickou StB již dříve Širokému vyčítal bývalý generální manažer hokejové reprezentace Peter Šťastný, který ho obviňoval i ze špatného hospodaření ve svazu. Avšak navzdory sporu s hokejovou legendou si Široký udržel postavení šéfa svazu, v jehož čele stojí od roku 1998.

Viktor Kožený obviňoval Širokého i ze zpronevěry velké části majetku harvardských fondů, ale ten to odmítl jako "nepodložené nesmysly".

ČTK

Zrušit