Článek
Důkazem budiž poslední místo na Karjale i teď na Channel 1 Cupu. Na obou akcích evropské tour vyhrál národní tým jen jedno utkání ze tří. Pokud by se hodnotily jednotlivé třetiny, tak z osmnácti byly pro Česko vítězné jen čtyři a za celou dobu reprezentanti gólově nepotrestali žádné vyloučení soupeřů. Přesilovky zoufale nejdou, to musel uznat i trenér Miloš Říha, přestože oceňoval, že si reprezentanti dokážou sáhnout na dno sil, a těšila ho i jejich schopnost plnit trenérské pokyny. Kluci si dají říct, to je koučova mantra.
Při nominaci se hájil tím, že chce vsadit na pevné jádro, a proto kádr pro ruský turnaj proti tomu finskému výrazně neobměnil, jenže výkon mu neudržely ani předpokládané opory. Kouč se zaštítil tím, že ještě pořád zkouší a celkově zjišťuje, kde nás tlačí bota. Nebrečí ani nesvaluje vinu na jiné, umí jasně pojmenovat věci, jenže výsledky mu prostě chybí.
Patrik Zdráhal měl po svém premiérovém gólu v národním týmu velkou radost.
Pavel Golovkin
Říha si opakovaně posteskl, že národní tým hraje ve vlnách a povedené herní úseky střídá s hokejovou bídou, která je bohužel častějším úkazem. Především v obranné činnosti schází určitá jistota a každý gól v síti soupeře je dřina.
To vedlo i k Říhově zdrcujícímu poznání, že Rusko, Švédsko a Finsko, které v evropské tour pravidelně potkáváme, jsou úrovní hodně odskočené a mají daleko pestřejší výběr hráčů. "Musíme se už reálně podívat na úroveň českého hokeje a přiznat si nahlas, jak moc nám ten vlak ujel a jak těžké ho bude dohnat," prohlásil kouč otevřeně.
Posily z NHL? Pět šest jmen
Skoro by se nabízelo říct, že koncová červená světla toho hokejového rychlíku už ani nevidíme. Po debaklu od Rusů sice dokázali reprezentanti o necelých 24 hodin později v Moskvě alespoň opticky napravit dojem, jenže se Švédy zase neudrželi slibné vedení o dva góly. A na vině jsou zase chybičky, zbytečná vyloučení, nedůraznost a absence rychlosti. Jakmile čeští hráči poleví v intenzivním bruslení, tak je zaděláno na malér.
Brankář české reprezentace Dominik Furch kryje puk.
Maxim Shemetov
Dají se ale najít i pozitiva. Třeba že z Dominika Kubalíka roste střelec národního týmu, za šest utkání dal už sedm branek. Že pod Říhou střídačka daleko víc žije, než jsme byli v minulosti zvyklí, a z toho určitě rekrutoval i obrat s Finy v Tampere ze stavu 0:3. Teď nastal čas přemýšlet, jak zalepit díry a zvýšit údernou sílu národního týmu. Po kom ještě sáhnout, co zkusit. Pokud se ale Říhově výběru nepovedou ani únorové Švédské hry, ocitne se v ještě složitější pozici, než je teď.
Pak už se totiž realizační tým reprezentace bude muset před šampionátem v Bratislavě začít modlit, aby mu dorazilo co nejvíc českých hráčů, kteří mají klíčovou roli v NHL. Ale nenechte se mýlit, jde o pět šest jmen. Nejsou to dobré vyhlídky...
| Absolvent právnické fakulty Univerzity Karlovy, jehož osudem se stala sportovní žurnalistika. V redakci Práva působí Martin Kézr od roku 1990 a své zkušenosti předává rovněž posluchačům Vyšší odborné školy publicistiky v Praze. Je vedoucím hokejové sekce Klubu sportovních novinářů. |
