Článek
Váš Montreal propásl postup do vyřazovacích bojů v posledním zápase základní části, stačilo vás už zklamání přebolet?
Člověk z toho byl dva dny špatný, ale když je šance zahrát si na mistrovství světa, tak jsem to překonal.
V klíčovém duelu jste v Torontu po dvou třetinách vedli o dva góly, ale náskok jste neudrželi...
Ten zápas měl ale parádní, pekelnou atmosféru. Bohužel se špatným koncem pro nás.
Canadiens mají hodně náročné fanoušky. Co říkali na fakt, že nehrajete o Stanley cup?
Ti to nesli pořádně těžce. Pro spoustu z nich je hokej smyslem života a sezóna jim skončila moc brzy, takže z toho byli dost roztrpčení.
Pro vás to ale byla přelomová sezóna. Skončil jste pátý v kanadském bodování mužstva (20 gólů a 27 asistencí), tým jste v druhé půlce sezóny táhl. Navíc vám končí smlouva, vyjednávací pozici o novém kontraktu byste měl mít dobrou.
Z tohoto pohledu to pro mě bylo dobré, ale pořád tam je stín, že jsme neudělali play-off. To byla pro Montreal taková malá katastrofa.
Prohráli jste postup až v samotném závěru, nebo najdete v sezóně ještě černější období?
Většina byla o tom závěru, vždyť jsme v Torontu vedli 5:3 a chybělo 20 minut do konce. Ale bohužel se nám taky nasčítalo několik šňůr bez vítězství.
V lednu postihla tým Montrealu epidemie gastroenteritidy. Mělo to velký vliv na výkony?
Doplatili na to naši klíčoví hráči, ale epidemie netrvala tak dlouho, snad 14 dnů. My ale prohráli spoustu zápasů hlavně v únoru.
Váš klub vlastně pronásledovala jedna pohroma za druhou, už koncem minulého roku došlo ke zmizení dcery generálního manažera Boba Gaineyho.
Osobně jsme ji neznali, ale jakmile se něco takového stane, tak to padne na celý tým. Ale museli jsme se přes to přenést.
Na Moskvu ale máte příjemné vzpomínky, před šesti lety jste tam byl členem zlaté dvacítky. Těšíte se do Ruska?
Nejdřív si musím vybojovat místo v týmu. Osm dnů jsem nebyl na ledě, to se mi přes sezónu nikdy nestalo.
