Článek
Na osmou příčku Východní konference jste po sobotě ztráceli devět bodů. Už jste se smířil s tím, že play off je v tahu?
No, nechci vypadat jako pesimista, dohrajeme to naplno až do konce, ale máme teď pět zápasů venku s těžkými soupeři. Jsem prostě realista…
Takže už se těšíte, jak se na mistrovství světa v Bratislavě zase potkáte s Tomášem Vokounem?
Víte, já jsem o tom zatím moc nepřemýšlel. Samozřejmě jsem trenéru Hadamczikovi slíbil, že pokud s Atlantou nepostoupíme a já budu zdravotně v pořádku, tak rád přijedu. A je mi jedno, kdo v tom týmu bude nebo nebude.
Na začátku března jste měl potíže se zápěstím. To byla jen lapálie?
Dá se říct. Vynechal jsem tři zápasy, teď už je to v klidu.
Před rokem na šampionátu v Německu jste se s Vokounem skamarádili. Máte od něj zprávy, v jaké je před koncem základní části NHL pohodě?
Já nechci moc mluvit za Tomáše, ale když k nám z Floridy vytrejdovali Radka Dvořáka, za pár dnů jsme proti Panthers hráli, tak jsme byli s Tomášem na večeři. Určitě to pro něj není nic příjemného, když Florida zase neuhrála play-off. Ale on byl ten, který ji tak dlouho držel ve hře. Bez něj by byli odepsaní dávno.
Brankář Ondřej Pavelec přislíbil účast na MS.foto: Právo/Jan Handrejch
V souvislosti s mistrovstvím světa se spekulovalo i o účasti Dominika Haška, se kterým jste se před týdnem potkal v Buffalu. Vnímal jste to při utkání?
Právě že ne. Pro nás to byl velký zápas a najednou koukám, že na plochu přichází Hašek, lidi mu tleskají a on hází buly… Vůbec jsem netušil, že by tam měl být.
V tu dobu už jste se pomalu museli smiřovat s tím, že do play-off nepostoupíte, přitom jste měli do bojů o Stanley Cup dlouho našlápnuto. Kde se to zadrhlo?
V listopadu a v prosinci jsme dokázali vyhrávat vyrovnané zápasy. A přesně to se nám od konce ledna přestalo dařit. My jsme tým, který hraje hodně útočně, obraně zrovna moc nedáme, ale trenér to tak prostě chce. No a přišla utkání, kdy to bylo dlouho nerozhodně, pak jsme dostali gól a úplně jsme se z toho sesypali.
V době uzávěrky přestupů jste ještě šanci měli. Neublížily vám tedy odchody Švédů Bergforse a Modina?
Já si myslím, že jsme posílili dobře. Přišel Dvořka, což je strašně zkušený hokejista a perfektní parťák. Nikdo nic nezabalil.
Dvořák je prototypem útočníka, který toho hodně odbrání. Není pro vás ale frustrující chytat za beky, kteří myslí spíš na to, jak gól dát než mu zamezit?
Nechtěl bych tady zase říkat, že vůbec nebráníme. Prostě já chytám, mám z toho radost a hodnotit náš systém hry mi nepřísluší.
V této sezóně jste nastoupil k více než padesáti zápasům, máte pocit, že už jste se etabloval jako jednička Thrashers?
Určitě jsem rád, že je to přes tu padesátku. Ale nejsem na téhle pozici zase tak dlouho, abych mohl říkat, že jsem jasná jednička. Navíc v Atlantě, kde se to může změnit během pár zápasů.
Před koncem roku jste ve statistikách patřil mezi top gólmany ligy, pak se vám čísla zhoršila, ale pořád jsou nejlepší za dobu vaší kariéry v NHL…
Jenže já na ty statistiky moc nedám. Sezóna je hrozně dlouhá a můžete chytit šňůru výher i porážek. Jednou dvakrát zachytáte – a za pár dnů je všechno obráceně. Tak to tady chodí. Člověk se nesmí vznášet v oblacích.
Thrashers za jedenáct sezón působení v NHL uhráli play-off jen jednou. Jak to nesou fanoušci?
V Atlantě jsou všechny zásadní americké sporty – baseball, basket, americký fotbal – a hokej je v popularitě až za nimi. Probíhaly tu různé akce, jak dostat diváky do hlediště. Třeba maskot jako ukradl rolbu a vyrazil s ní do ulic, kde ho naháněla policie… Ale stejně na nás lidi chodili víc jen o víkendu. Přes týden to bylo špatné. Play off by nám v tomhle dost pomohlo…
