Článek
Jak jste přijal pozvánku do národního mužstva pro letošní Karjalu?Už jsem měl reprezentaci za uzavřenou kapitolu, naposledy jsem za ni hrál v roce 2000 právě tady na turnaji ve Finsku. Potom mě delší dobu trápila třísla, mezitím se začalo tvořit nové mužstvo a já už stál stranou. Až teď se mi najednou ozval trenér Lener, že by potřeboval do obrany zkušeného hráče, zřejmě kvůli zvýšení věkového průměru jinak dost mladého mužstva. Ještě k tomu ze mne udělal kapitána, asi proto, že jsem ve 32 letech tady nejstarší.
Cítíte s céčkem na dresu větší zodpovědnost?Ne, snažím se hrát normálně a z utkání ve Švédsku mám docela dobrý pocit. Nervózní jsme při návratu do reprezentace nebyl ani v roli kapitána. Styl národního týmu se mi i po třech letech zdál podobný, stále vycházíme z dobré defenzívy. Účast na Karjale beru jako výpomoc nebo i určité zpestření sezóny, v níž chci hlavně uspět v dresu TPS Turku.
Řadu hráčů jste v národním mužstva jste asi uviděl poprvé...Opravdu je tu hodně nových kluků, někteří až o deset let mladší. Trochu víc znám jen bývalé sparťany Supa, Benýška, Hlinku, které jsem potkal ještě v kabině při angažmá v české extralize, z působení ve Finsku znám Vopata.
Letos v létě jste trochu nečekaně ve finské lize přestupoval, proč přišla po pěti letech v Espoo změna dresu?Chtěl jsem v Espoo zůstat, rodině se tam moc líbilo, ale nedohodli jsme se na nové smlouvě. Měl jsem jiné představy než manažer Ruuttu, což je bývalý finský reprezentant. Chvíli ten rozchod s klubem, který mi přirostl k srdci mrzel, ale pak jsem zvolil pozitivní pohled a myslím si, že přestup do Turku byl posun o stupínek výš. Máme výborné mužstvo a hodně lidí nás pasuje jako vážné uchazeče o titul.
Jakým trenérem je Jukka Koivu, otec útočníka Montrealu?V Turku už pracoval jako asistent Jurzinova, i po jeho odchodu drží přísný tréninkový dril a dovede seřvat za chybu, ale umí i povzbudit. Hodně se také zaměřuje na fyzickou kondici, takže neustále běháme, posilujeme, skáčeme přes překážky. Ve Finsku většina mužstev stojí na cizincích nebo je táhne jedna řada, Turku je se čtyřmi rovnocennými formacemi výjimkou. Mám tam smlouvu na dva roky a rád bych ji dodržel.
Jak se těšíte na sobotní souboj s reprezentací Finska?V obraně soupeře nastoupí Eloranta, spoluhráč z Turku a vůbec tu mají domácí hodně silný výběr. Trenér Summanen jim ordinuje důrazný hokej, mám před nimi respekt. Nesmíme se jich ale bát a hlavně udržet dobrou práci v obraně. Z hlediště mě povzbudí manželka, slíbila, že přiveze i obě děti.
Jak se rodině vůbec ve Finsku žije?Za těch šest let jsme si tu zemi všichni oblíbili, zvykáme si po přestěhování do Turku, kde je hezký přístav a kolem spousta restaurací. Synovi už bylo pět let a chodí do anglické školky, na tenis i do hokejové přípravky, o dva roky mladší holka zase ráda tancuje. Pořídili jsme si přes satelit i české televizní programy a když jsou všichni zdraví, tak se máme fajn. Domů do Olomouce jezdíme jen v létě na prázdniny.
