Článek
O nominaci se dozvěděl po tréninku na Slavii. Novinu si radši nechal ověřit. „Přečetl jsem si to na internetu, moc jsem tomu nevěřil, tak jsem to dal radši někomu jinému zkontrolovat,“ vzpomíná Krejčík na okamžik, který mu z kariéry už nikdo nevymaže. Stejně jako fakt, že když se o novince dozvěděli spoluhráči, stal se terčem legrácek, až se vrátí, bude ho čekat ve dveřích i pokladník.
„Bylo to velké překvapení, vůbec jsem pozvánku nečekal. Ve Slavii nám to moc nejde, takže to bylo o to více překvapení. V extralize jsem pár zápasů odehrál, ale stále jsem nováček. Tady to je jako na Slavii, sbírám puky,“ nedělá si hlavu s povinnostmi obránce, který v kabině národního týmu znal při příchodu jen tři hráče - Petra Vampolu, Jakuba Nakládala a Michala Vondrku.
Překvapilo mě, že jsou kluci v pohodě
Teď trénuje i s mistry světa, ve čtvrtek oblékne dres ve vyprodané hale v Chomutově. „Samozřejmě mám velký respekt, nejde o ostych, ale respekt tam je. Překvapilo mě, že kluci jsou úplně v pohodě, takže v klidu. Stále se rozkoukávám. Ptal jsem se Michala na pár maličkosti, ale žádná velká rada nepřišla,“ zvyká si Krejčík na prostředí, které ale trochu zná. Šatna národního výběru je pár metrů od slávistické kabiny v O2 Areně.
Za pár hodin nastane pro Krejčíka velký den, dres s číslem tři bude proti Švédsku patřit jemu. "Asi bude nějaká nervozita. Budu muset hrát jednoduše, dávat rychle puky, tady to je ještě o nějaké procento rychlejší než v extralize, bude to samozřejmě těžký,“ přiznává bek, který není jediným z rodiny Krejčíků, který se chystá do Chomutova. „Rodina už je nachystaná. Táta pojede, přítelkyně, brácha, možná i máma.“
Druhý den nabere dvacetiletý bek směr Moskva. „V Rusku jsem nebyl, půjde o premiéru. Asi tam bude velká zima, takže se obléknu. Z ruštiny znám maximálně pár slovíček, že bych se dorozuměl, to ne,“ usmívá se slávistický zadák, který jako každý hokejista sní o NHL. „Ale reprezentace je víc,“ přiznává.
