Článek
Už vám něco k tomu trenéři řekli na reprezentačním srazu?
Vůbec, přijel jsem včera v noci a dneska ráno na to ani nebyl čas, s nikým jsem nemluvil, vůbec netuším, jak to bude.
Chtěl byste vědět dopředu, kdo bude na šampionátu jednička?
Myslím si, že na tomto mistrovství, když nejede Ondra, tak nebude určená jasná jednička. Musím se připravit co nejlíp a uvidíme, jak to tam bude vypadat. Je to za měsíc, dá se říct. To je v hokeji strašně dlouhá doba. Může se stát cokoliv.
Poprvé jste byl na šampionátu ve Švýcarsku v roce 2009, už máte zkušenosti v národním týmu, takže znáte prostředí, atmosféru...
Něco jsem tam už chytal, nic nového by to pro mě nebylo, ale samozřejmě ta odpovědnost je vyšší než u druhého nebo třetího gólmana.
Co byste říkal, kdyby dostal pozvánku Petr Mrázek, který skvěle zachytal na šampionátu dvacítek a vy ho dobře znáte, s vaší sestrou ostatně chodí. Volali jste si?
Jsme v kontaktu celoročně, říkal jsem mu hned po dvacítkách, že si myslím, že ho sem pozvou. Bude záležet na nich, ještě hrají play-off, pak také, jestli ho Detroit pustí a jestli ho tu trenéři budou chtít. Záleží na mnoha aspektech.
Pro vás by to byla asi příjemná situace, ne? Ale zatím bojuje v OHL.
Dá se říct, že jsme rodina. Bylo by to zvláštní, ale super. On to tady jednou bude táhnout, kdyby přijel, trochu se tu rozkoukal, tak by mu to pomohlo do dalších let. Určitě bude jednou opora tohoto mančaftu.
Tak můžete poradit trenérům...
Nevím, jestli mám takové slovo. Do takových věcí bych se nepouštěl. (smích)
S Petrohradem jste vypadli minulé úterý v semifinále Kontinentální ligy s Dynamem Moskva, co jste dělal od té doby?
Odpočíval, neodpočíval, prostě jsme dostali pět dní volno, seděl jsem tam na prdeli a nedělal nic. Chtěl jsem odletět co nejdřív, ale nebylo nám to povoleno. Dá se říct, že jsem si sbalil věci a čekal na povolení odletět domů. Bylo to takové nijaké, zašel jsem si jednou do posilovny a pak jsem byl jednou na ledě. Byl to dlouhý týden.
Klub vám zakázal odjet?
Měli jsme v pondělí akci s fanoušky, řekli nám, že tam musíme být všichni, doufal jsem, že mě pustí domů dřív na nároďák, ale nepustili, tak mi nic jiného nezbývalo, než tam sedět a čekat.
Jak hodnotíte poslední sezónu v KHL?
Byla těžká, nějaké tlaky tam byly, nebylo to nic jednoduchého a potom play-off. První kolo jsme přešli celkem s přehledem, ve druhém jsme dvakrát zaváhali, ale myslím si, že i tak jsme byli lepší. S Dynamem napověděl první zápas, tam to byla naše obrovská chyba, že jsme utkání nedotáhli do konce, i když si myslím, že jsme dali regulérní gól v prodloužení. Na to se ale nikdo neptá, asi od toho se to odvíjelo. Potom dvě těsné prohry, ve čtvrtém utkání jsme už všichni chtěli, ale už to nešlo, dostali jsme tři rychlé góly a v půlce jsme prohrávali 0:6, každý věděl, že je konec. Chtěli jsme zápas dohrát se ctí, i když 1:6 nevypadá moc dobře.
Proběhly v klubu už pohovory?
Něco mělo být, ale ještě nic. Asi během týdne, dvou přijdou nějaké verdikty.
Při play-off jste dostal během zápasu i trest, co se stalo?
Byl jsem v klidu celé play-off, ale jeden zápas v Atlantu ne. Myslím, že jsme dali regulérní gól v prodloužení, potom přišla střela od mantinelu a borec mi v brankovišti hokejkou podrazil nohu, já spadl na záda, obránce příklepem dal gól a my prohráli. Místo toho, aby to bylo 3:0 na zápasy, tak to bylo 2:1. Hráli jsme venku, tak jsem byl samozřejmě naštvaný. Pískal to Slovák (Baluška), to moc nepochopím...
Něco jste mu řekl česky?
Křičel jsem, byl jsem hodně vytočený, ale ne sprostý nebo vulgární, mluvil jsem česky. Byl arogantní, ani se na mě nepodíval, vím, kdo to je, ten u mě skončil tenhle rozhodčí, konečná, hodně to ovlivnil.
