Článek
Proč myslíte, že reprezentaci nevyšel poslední krok za triumfem na skvěle rozehraném turnaji Karjala?Asi je to tady pro nás v té helsinské skále zakleté. Měli jsme přitom vynikající vstup do turnaje, výkon proti Finům byl skutečně výborný. Jsem spokojen i s tím, jak mužstvo šlapalo proti Švédům, přestože dvakrát muselo dotahovat jejich vedení. Už v prodloužení s nimi jsme ale dopláceli zahazování šancí, což bylo zcela patrné proti Rusům.
Co mužstvu vyčítáte?Lituji neproměněných šancí, mohli jsme třikrát vyhrát. Nemůžu ale klukům vyčítat, že by nebojovali. Snažili se, jenže v koncovce scházel důraz a někdy neměli i štěstíčko. Nevedly se moc ani přesilovky, hráli jsme je hodně komplikovaně. Zjednodušení by prospělo efektivitě. Jinak ale převažuje pozitivní hodnocení, zejména zápasů se severskými celky. Utkání s Rusy ale naše snažení trochu shodilo.
Co jsme proti sborné dělali špatně?Zápas se většinou odehrával v našem útočném pásmu, jenže před brankou chyběl důraz i větší klid při zakončení. Rusové si tak počkali na chyby a bohužel se potvrdilo, že mají smrtící brejky. Přitom jsme hráče upozorňovali, aby hráli trpělivě a tolik to vzadu neotvírali. S Finy i Švédy jsme obstáli díky zodpovědné a chytré hře, ale Rusové nás přelstili.
Trenéři většinou nechtějí hodnotit jednotlivé hráče, můžete se přesto o to pokusit?Nechci říkat konkrétní jména, takové věci se neřeší přes média. Řada z kluků se tu úspěšně prala o místo v sestavě a naznačila, že když na sobě budou pracovat, mohou z nich být dobří a stálí reprezentanti.
Hodně rozporně se tu ukázali brankáři, jaký jste z nich měl pocit?Svoboda zářil, přijel ve výborné formě. Šel na led vlastně ve všech zápasech a pokaždé předvedl vynikající výkon. Byl oporou mužstva a jasně prokázal, že mu angažmá v německé lize, kde je v časté permanenci, svědčí.
Duba proti Rusům debutoval a bylo to pro něj hodně kruté, až mi ho bylo líto. První gól dostal rozhodně vysokou holí, ten puk byl tečován nad Dubovou hlavou. Dvakrát inkasoval z dorážek do prázdné branky, potom už to bylo jen a jen horší, podepisovala se na něm nervozita i nepovedený vývoj zápasu.
Po skončení hráčské kariéry, v níž jste zažil i ligové triumf v Jihlavě, jste trénoval Teplice. Pak jste stál na střídačce vedle Hlinky či Beránka v Litvínově a teď už čtyři roky plníte roli asistenta ve Slavii. Jaká pro vás ale byla premiéra v roli reprezentačního kouče?Myslel jsem, že budu nervóznější. Největší obavy jsem z toho všeho měl, když se v září rozhodlo, že jako Růžičkovi asistenti povedeme s Radimem Rulíkem střídavě mužstvo na turnajích Euro Hockey Tour. Nakonec jsem to zvládal docela v pohodě. Hokej na mezinárodním poli je ale hodně jiný než jsme zvyklí z českého ledu. Působí tady vyspělí hráči, každá chyba se trestá. Zápasy bývají hodně vyrovnané a rozhodují maličkosti.
Vedle bouřliváka Růžičky působíte ve Slavii hodně klidným dojem, ani u národního týmu jste se moc nerozčiloval?Snažím se krotit, ale občas si taky zařvu. Trenérská práce u reprezentace je ale přece jen trochu jiná než v klubu a když si chci užít adrenalin, jedu se projet na své motorce.
Mluvil jste bezprostředně po turnaji s Růžičkou, který povede reprezentaci na mistrovství světa?Spěchali jsme tak rychle na letiště, že jsem se bleskově převlékal a balit si věci, takže jsem se vůbec nestíhal podívat na telefon. Vláďa Růžička mi ale volal do Finska několikrát, zápasy pozorně sledoval a určitě spolu všechno probereme v Praze. Budeme mít o čem mluvit.
