Článek
Tušil jste, že by mohla přijít pozvánka?
Bylo to velmi milé překvapení. Jsem hrozně rád, že po tak dlouhé době zase navleču reprezentační dres, a snad si i zahraju mnohem významnější střetnutí, než byl tehdy v roce 2004 v Karlových Varech duel s Francií.
Stihl jste vůbec oslavit stříbrné extraligové medaile?
S kluky ve Zlíně jsme poseděli a trochu druhé místo zapili. Nešlo ovšem o nic brutálního. Nebrečeli jsme, že jsme nezískali titul, byť třeba ve mně pořád hlodá, jak blizoučko jsme k němu měli. I finálová účast je ale pecka. Zpráva o nominaci do reprezentace mě docela zaskočila, a tak jsem se držel při oslavách trochu zpátky.
Takže jste byl za asketu?
No to úplně ne, panáka se svým parťákem z obranné dvojice Martinem Hamrlíkem, který ukončil kariéru, jsem si pochopitelně dal.
V reprezentaci se potkáte s Janem Kovářem, který byl ve finálové sérii největší oporou Plzně. Jaké to bude setkání?
Nic dramatického se rozhodně dít nebude. Podáme si ruce a z protihráčů se prostě stanou spoluhráči. To je v hokeji běžné.
Co očekáváte od brněnského turnaje?
Hlavně se na něj hrozně moc těším. Pokud mi dá trenér šanci, zahraju si proti silným soupeřům, a navíc v parádní atmosféře. Sám jsem zvědavý, jak to zvládnu.
Berete utkání za národní mužstvo jako další možnost se zviditelnit a pomoci si tak třeba k novému angažmá, když vám vypršela smlouva ve Zlíně?
Nějaké nabídky jsem už dostal. Zápasy za nároďák si chci především užít.
Potvrdíte tedy, že máte nakročeno do Třince?
Je pravda, že zřejmě dál zůstanu v Česku. Ovšem svoje příští působiště hodlám řešit až poté, co mi sezóna definitivně skončí.
