Článek
Všichni mluví o chabé české koncovce, co je její příčinou?
My jsme ty ostatní týmy přestříleli, ale efektivita střelby nebyla dokonalá. Ani proti Rusku. Čím víc se to ale omílá, tím víc jsou kluci nervózní, soustředí se na to a jsou rozklepaní. Zase jsme měli hodně nevyužitých šancí. Když o tom budeme míň mluvit, tak ty góly zase začneme dávat.
Takže je to jen v hlavách hráčů? Neměl by se spíš změnit systém hry?
Ten systém každý zná. V nároďáku se to moc nemění, už se tady pár let hraje to samé. Zajímavé je, že když přijdeme do klubů, tam ty góly dáváme. A jak přijedeme sem, tak máme nějaký blok. Kluci jsou tady šikovní, ale musíme zachovat chladnou hlavu a tlačit se do střelby. S Ruskem jsme měli pár přečíslení dva na jednoho a ani jsme při nich nevystřelili. Nahráváme a nikam to nevede.
Proč se hráči bojí vzít zodpovědnost na sebe?
Spíš je to českou mentalitou. Chceme to udělat krásný, ale v roce 2013 všechny týmy hrají na tlak do brány. Když jedeme ve dvou na jednoho, tak to může rozhodnout zápas.
Bylo hodně těžké prostřelit dvoumetrového Košečkina?
Myslím, že to bylo těžší proti Švédům. Ti mají dva obrovské gólmany a ti chytají víc pozičně. Košečkin mi přijde trošku jako takový lajdák. Chodí pomalu dolů, a když se na něj vystřelí včas a nedá se mu prostor, aby vyjel do té své pozice, je to jednodušší.
Hrál se první turnaj sezóny, ledacos se dá asi přičíst i nerozehranosti...
Na to se ale nemůžeme vymlouvat, Finové ani Švédi taky nebyli rozehraní a předváděli tady super hokej. Poslední utkání bylo pro nás dobré, ale zase jsme dali jen dva góly, na celém turnaji jsme nedali ani jeden gól z přesilovky. Na tom je potřeba zapracovat.
Bylo znát, že už se hrálo o olympijskou nominaci?
Olympijské hry jednou za čtyři roky, to je pro každého velká motivace. Každý se tam chce dostat, nikdy nevíte, kdo se zraní, kdo bude moct přijet a kdo ne. A olympiáda je už za pár měsíců.
