Článek
Jaká byla vaše reakce, když vás trenér Růžička určil jako jedničku na šampionát?
Žádná. Jsem pochopitelně rád za důvěru, kterou mi dal, a určitě mu ji budu chtít splatit. Máme ale zatím jen rozdané role, nic víc.
Trenér chtěl, aby gólmani byli v klidu. Takže jste uvítal, že víte, na čem jste?
Byly nějaké náznaky, že to trenér řekne dopředu. Když nám to oznámil, tak jsem se svěřil jen manželce, ale jinak jsem se nad tím moc nezamýšlel. Snažím se připravovat stejně, každý ze tří gólmanů musí makat naplno.
Cítíte jako jednička třeba větší zodpovědnost?
Zodpovědnost u gólmana vždycky samozřejmě je, ale já jsem rád, že tady můžu vůbec být a zase se po roce podívat na mistrovství světa. Jestli tam dostanu šanci chytat, o to lepší.
Můžete nějak zúročit zkušenosti z loňska?
To byla pro mě zvláštní situace. Šel jsem na začátku turnaje do branky neplánovaně, už při druhém odchytaném utkání jsem si ale zranil prst a tím moje účinkování v podstatě skončilo. Za zkušenosti z velkých turnajů jsem ale rád.
Včetně těch dvou střídání v olympijském Soči?
Člověk vidí, jak to funguje, a každá zkušenost, kterou i takhle pozná, mu pomáhá.
Takže nebudete v Minsku třeba tak nervózní?
To já jsem vždycky, když mám chytat. Pro mě se nic nemění. Dávno jsem se smířil s tím, že utkání prožívám v určité nervozitě, a myslím si, že mi to naopak pomáhá. Ani to nechci odbourat, nijak proti tomu nebojuju.
Jste nachystán, že vás trenér ve středu nebo ve čtvrtek pošle do branky na ledě brodské Kotliny proti Norům?
Dlouho jsem nehrál, tak uvidíme, jak to půjde. Zatím mně zápasové chytání ani nijak nechybělo. Tahle utkání jsou vyloženě příprava a beru je tak, že se můžu nějak dostat do tempa.
