Rubriky:

Reprezentace

Kdyby nebyl trenérem Růžička? Asi bych přemýšlel jinak, říká Ručinský po návratu do reprezentace

2. února 2015 21:05 - Praha

Jiný realizační tým, odlišní hráči... Martin Ručinský se stal po devíti letech zase součástí hokejové reprezentace a v zápasech s Ruskem bude chtít ukázat, že i když má v kolonce věk číslo 43, může ještě obstát v mezinárodní konfrontaci. „Je to pro mě staronový pocit, takový restart. Jsem plný očekávání,“ vykládal litvínovský veterán na srazu v pražských Letňanech.

 

Vlastimil Vacek, Právo

Kouč Růžička by vás rád viděl jako šéfa týmu. Co vy na to?

Budu hrát svůj hokej, co jsem hrál doteď, ten, který umím. S Vláďou jsem moc nemluvil. Nevím, co přesně bude chtít. Je ale úplně jedno, kolik toho budu hrát a v jaké lajně.

Nejste z obnovené premiéry přece jen nervózní?

To zjistíme ve čtvrtek a v sobotu, jestli budu stíhat. Přece jen už mi není pětadvacet. Mezinárodní hokej je něco jiného než extraliga. Zapojím se do tréninku a po zápasech budeme chytřejší.

Myslíte už i na pražský šampionát?

Vůbec to nemám v hlavě! Nic bych v nominaci zatím nehledal - prostě odehraju dva zápasy s Ruskem. A mně samotnému to napoví, jak na tom jsem.

Hecoval vás nějak Petr Nedvěd, který si v národním mužstvu také zahrál po čtyřicítce?

Gratuloval mi, prý že s tím souhlasí. Ať si jdu zahrát, že je to báječný pocit. Ale ten já znám, vždycky to pro mě byla čest.

Jaromír Jágr se ozval také?

Poslal mi akorát esemesku. Myslím, že má dost svých starostí s New Jersey v NHL.

Ve čtvrtek překonáte Jágra i Nedvěda a získáte primát nejstaršího českého reprezentanta.

Trochu smutný rekord (směje se). Ale je to spíš úsměvné. Pro mě neznamená nic zásadního.

Máte pocit, že vám k nominaci pomohlo hlavně vaše excelentní bruslení?

Bruslím, jak jsem se učil odmalička. Je to možná takový dar. S bruslením jsem nikdy neměl problémy, ale jak jsem říkal: už to je něco jiného než v pětadvaceti. V extralize je všechno fajn, ale mezinárodní hokej se někam posunul. Jsem sám na trní, jak to bude vypadat.

Důvěru trenéra každopádně máte.

To mě těší. Zavolal mi kouč, jestli bych neodehrál dva zápasy. Říkal jsem, že národní dres se neodmítá. Nikdy jsem to neudělal a neudělám. Samozřejmě je tu ale můj věk. Před deseti lety bychom se neměli o čem bavit. Teď je to trochu choulostivá situace. Dostal jsem ale pozvánku od Vládi Růžičky, ke kterému mám velký respekt a těžko se mu říká ne.

Jak dlouho se vlastně znáte?

Bydleli jsme v Litvínově kousek od sebe, vídal jsem ho od dětství. Nemůžu říct, že bychom spolu vyrůstali, protože on je o něco starší. Umožnil mi hokejový vývoj, vytáhl si mě do lajny. Udělal ze mě hokejistu.

Kdyby nebyl trenérem Růžička, zvažoval byste, zda nominaci přijmout?

Asi bych přemýšlel jinak.

Třeba kdyby vás pozval předchozí kouč Hadamczik?

(Přemýšlí). To bych moc nekomentoval.

Čím si tedy Růžička získal váš respekt?

Vláďa má přirozený respekt nejen u mě, ale u celé hokejové veřejnosti. Jsou za ním výsledky jako za hráčem, tak za trenérem.

Před mistrovstvím světa v Praze se tlak ze strany fanoušků bude určitě zvětšovat. Nebude to problém?

Ten tlak v národním mužstvu vždycky byl. Je jedno, jestli jsou to dva zápasy proti Rusku, nebo mistrovství světa. Jsme hokejový národ, za což jsem rád. Ten tlak tady je a bude. Každý ho očekává a musí se s tím nějakým způsobem vyrovnat. Myslím, že jsme tady natolik zkušení hokejisté, abychom to zvládli.

bum, Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Reprezentace

Filtr článků - Reprezentace


Podsekce:

 
  • MS do 20 let 2016/2017

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..