Článek
Prožíval jste hodně Martinovy olympijské závody?
Koukal jsem na každý! Když ve Vancouveru získal se štafetou bronz, od půlky závodu jsem u televize musel stát, nervozitou jsem ani nemohl sedět na zadku.
Byl to pro vás nejsilnější zážitek jeho kariéry?
Zážitky jsou vždycky spojené s úspěchy. Proto nejradši vzpomínám na Vancouver a pak ještě na Martinovo zlato z mistrovství světa 2003 ze závodu na 50 kilometrů.
Přijede se na vás do Koreje podívat?
Po prosincovém turnaji v Moskvě se začalo psát, že jsem hrál dobře a mohl bych se na olympiádu dostat. Martin si hned dělal srandu, že bude naštvaný, pokud se mi to podaří, protože už není trenérem mužské reprezentace v běhu na lyžích, a do Koreje nepojede.
Nepřepadávala vás na prvním tréninku v Soulu únava z dlouhého letu?
Vůbec ne, vždyť já ho prakticky celý prospal, v byznys třídě jsme se měli jako v pokojíčku. S Kubaldou (Kubalíkem) jsme se navíc nevešli do prvních čtyř lajn a nezapojovali se do všech akcí. Jsem ale maximálně spokojený, na konci tréninku jsme totiž vyhráli bago.
Nad kým?
Porazili jsme Naklyho (Nakládala) se Špenátem (Eratem), takže nám dluží stovku. Vítězný družstvo hrálo velice dobře (směje se).
Mluvil s vámi kouč Jandač o vaší roli v týmu?
Zatím k tomu ještě nebyla příležitost. Pan Jandač ví, že jsem univerzální hokejista, a ať už mě dá na jakékoliv místo, bude se snažit hrát nejlíp, jak umím.
