Hlavní obsah

Bronzová střelkyně z Londýna Bruns: Jakou mám formu, to se doopravdy pozná až na místě

Praha

Před čtyřmi roky vybojovala Adéla Bruns (tehdy Sýkorová) na olympiádě v Londýně bronzovou medaili ve sportovní malorážce na 3x20 ran. Od té doby stihla dnes devětadvacetiletá střelkyně přidat další medaile z vrcholných akcí – a vdát se.

Foto: Pavel Bittner

Adéla Bruns.

Článek

Co ještě se ve vašem životě za čtyři roky od Londýna změnilo?

Žiji v Hofu, což je kousek za českými hranicemi. Jsem zkušenější, nic víc...

Máte vyfasované všechny věci na olympiádu, do Ria ale odlétáte až 28. července. Dolehla už na vás olympijská atmosféra či nervozita?

Atmosféra dýchne až v Riu. A nervozita, věřím, že už ne velká, až před závodem. Dýchlo na mne zatím jen takové to příjemné těšení na velký sportovní svátek.

Co všechno musíte do odletu stihnout?

Už jen ladění formy. Od trenéra Vladislava Šaňáka mám tréninkový plán. Budu střílet pouze doma v Hofu. Zapracovat chci trochu i na fyzičce.

Jaké máte v Hofu tréninkové podmínky?

Tamní střelnice je maličká, asi pro deset střelců, ale podmínky má mnohem lepší než větší střelnice v Česku. Samozřejmě s tou olympijskou se srovnat nedá po žádné stránce. Střelnici, která by se té v Riu blížila i klimaticky, v Evropě nenajdete a podmínky prostě nenasimulujete. Rozlehlostí je jí podobná střelnice v Mnichově, kde jsme byli minulý týden na soustředění, a docela se mi výsledkově dařilo.

Trenér Šaňák říkal, že jste v Mnichově dělali nějaké úpravy na zbrani. Projevilo se to na výsledcích?

Trenérovi se zdálo, že mám zbytečně těžkou malorážku. Sundali mi proto nějaké závaží. V tréninku se to projevilo velmi pozitivně. Nevím ale, jestli to není jen takový ten syndrom, kdy něco změníte, a protože to má být k lepšímu, tak se vám to tak zpočátku i jeví. Budu ale trénovat s odlehčenou zbraní, pořád mám do závodu dost času. Konečně, ono se až v Riu doopravdy pozná, jakou mám formu a jestli mi ta změna opravdu vyhovuje.

Jakou cítíte před Riem formu ve srovnání se stejným obdobím před Londýnem?

Tehdy jsem byla o trošičku lepší, alespoň mám ten dojem, ale to fakt není vůbec podstatné. Rozhodne se na místě. Tenkrát jsem nebyla favoritkou na medaili a získala jsem ji. Letos také nepatřím k favoritkám. V závodě se může stát cokoliv, ten je úplně jiný. Letošní sezóna nebyla z nejlepších. Jen jednou jsem se dostala do finále Světového poháru v Bangkoku.

Plánujete v Riu navštívit i jiné sporty?

Moc bych si to přála. V Londýně jsem neviděla nic. Před závodem nebyl čas a po závodě vzhledem k akcím, které jsem jako medailistka absolvovala, také ne. Pak mě to zpětně docela mrzelo. Na mé první olympiádě v Pekingu to bylo podobné, všechno jsem také vnímala úplně jinak. V Riu bych si tuhle absenci jiných olympijských zážitků chtěla vynahradit. Samozřejmě v rámci časových možností a vstupenek, které budou k dispozici. Ráda bych se podívala na plážové volejbalistky, na atletiku, ale třeba i na další sporty.

Je něco, z čeho máte před odletem do Ria obavy?

Jedině o bezpečnost. Když jsme tam byli v dubnu na Světovém poháru, měla jsem chvílemi i strach. Doufám, že organizátoři se o bezpečnost účastníků postarají.

Prý plánujete po Riu založit rodinu...

Je to pravda, s manželem o tom uvažujeme. Uvidíme, jak to vyjde. Dala bych si přestávku, ale ke střelbě bych se nejspíš potom vrátila.

Reklama