Hlavní obsah

Flegmatik z Brna se jako nejlepší dálkař necítí

PEKING

Jako první český dálkař od památného závodu v Berlíně v roce 1936 s triumfem Owense si Roman Novotný zaskákal olympijské finále. A rozhodně nezklamal, mezi světovou elitou v Pekingu skončil osmý! „Vážně nikdo nebyl na olympiádě lepší? To jsem nevěděl,“ vykládal nevzrušeně.

Článek

„Ale nejlepší náš dálkař nejsem, to bych přeci měl český rekord,“ říkal rodák z Přerova, jenž od střední školy žije v Brně. Českému rekordu Milana Mikuláše se přiblížil svým nominačním výkonem 821 cm na čtyři centimetry. „Ale o tom rekordu nepřemýšlím, mně to je jedno,“ potvrdil pověst kliďase 22letý dálkař. „Flegmatik? To asi trochu jsem,“ uznával.

Nezamával s ním ani devadesátitisícový kotel v Ptačím hnízdě. „Chtěl jsem si je roztleskat, ale nešlo to, přestávali třeba v půlce rozběhu. Tak jsem si před pátým pokusem řekl: Kašlu na vás a zkusím to. V Táboře na mistrovství republiky fandili víc,“ usmíval se Novotný.

Když začínal s atletikou, byl výškařem, dostal se až na velmi slušných 217 cm. „Jenže jsem malinký a věděl jsem, že druhý Holm ze mě nebude,“ říkal 180 cm vysoký dálkař v narážce na drobného švédského skokana. „Přitom bych dělal radši výšku, není to taková dřina,“ tvrdil. Mohl by tak mít i slušné vícebojařské předpoklady. „To bych ale musel umět tyčku. Skočím víc bez ní, než s ní,“ pousmál se.

Svůj životní úspěch slavit neplánoval. „Já jsem hlavně rád, že nemusím zapíjet žal,“ přiznával. Po návratu domů bude muset spíše řešit starost s koupí auta. To zbrusu nové mu ukradli při extralize na Julisce. „Ještě mám to původní, Renaulta Megana, co má najeto 370 tisíc. Tak mě s ním kamarád ještě odvezl na letiště, ale pak mi psal, že cestou domů už kleklo. Tak si vážně budu muset něco pořídit,“ tušil.

Reklama