Článek
V neděli vás čeká nejsledovanější závod letošního roku na olympijské trati v Hadleigh Farm, kde už od úterý trénujete. Jak se před startem cítíte?
Obětoval jsem londýnskému startu hodně času. Poslední závody světového poháru jsem jel z těžkého tréninku a byl unavený. Teď jsem si odpočinul. Nejsem vystresovaný. Cítím se den za dnem lépe. Forma i pohoda šly nahoru.
Ještě před půl rokem jste byl jednoznačně největším adeptem na vítězství a soupeři o vás mluvili jako o neporazitelném. Prozradíte vlastní rozpoložení nyní?
Je pravda, že dosud moje výsledky nebyla moc extra. Ale až olympijský závod a mistrovství světa určí skutečný obraz. Vím, že jsem v přípravě odvedl maximum a ať dopadnu jakkoliv, nebudu si říkat: Mohl jsi udělat více.
Vnímají vás konkurenti po rozpačité polovině sezóny odlišně než na konci minulé sezóny?
Soupeři si myslí, že nejsem tak nebezpečný. Ale vědí, že olympiáda je jiný závod a nemohou na moje předešlé výsledky spoléhat. I v minulých letech platilo, že kdo dominoval ve světovém poháru, na hrách boj o medaili nezvládl.
Takže nepůjde jen o váš boj s vedoucím mužem světového poháru Schurterem a jeho pronásledovatelem Absolonem?
Určitě ne! Nebude to jen mezi pěti lidmi. Na první tři místa může útočit osm závodníků. Já se po vydařené závěrečné přípravě cítím fakt super. Jsem silný v hlavě!
Okruh jste okusil už na jaře při oficiálních trénincích. Změnil se jeho charakter od té doby?
Bude to loterie. V neděli má pršet, což udělá závod fakt hodně zajímavým. Na mokru tu ještě nikdo nejel. Místy by se určitě jelo pomaleji. Když vidím ty pády v tréninku... Kdo jednou spadne bude nahraný, protože se jedná většinou o dost drsné karamboly. Bojím se startu, kdy se jede malý okruh po šotolině, který strašně klouže. Až přijede chumel padesáti lidí, bude to hodně nebezpečné.
Prozradíte podobu posledních hodin před startem olympijského závodu?
V sobotu si půjdu ještě naposledy prohlédnout trať. Určitě se podívám z tribuny na ženský závod. Zkontroluji kolo, nechám ho prohlédnout u mechaniků. Dopřeju si masáž. V neděli vstanu ráno kolem osmé, budu mít nařízený budík, abych pořád v noci nekontroloval hodiny, jestli jsem nezaspal. K snídani si dám ovesné vločky, pak podle počasí vyrazím na kolo. Kdyby byla nějaká průtrž, tak si vezmu jen trenažér, abych neprostydnul. A samozřejmě bych znovu ladil kolo, protože já nejsem z těch, kteří jen přezují pláště a víc neřeší. V půl jedenácté si dám ještě něco lehčího k jídlu. A pak vyrazím na kole k trati. Je to dvacet minut. Ideální na rozjetí.
Jak moc je těžké v hotelových podmínkách v Anglii uhlídat stravu, aby se při závodě neopakovaly žaludeční potíže, jako už jednou v průběhu sezóny?
Dávám si pozor, co jím. Anglickou kuchyni vůbec. Klíčové je spíše načasování. Abych nesnědl moc nebo zase naopak málo. Hlavní obsah představují cereálie a ovoce.
