Článek
„Nejúžasnější, nejkrásnější závod kariéry," rozplýval se v depu po boji s rozšafně na stranu nasazenou kšiltovkou.
Český zástupce se dostal mezi elitní osmičku v závodě prestižního seriálu poprvé od října 2008. Tehdy se semifinálovou účastí v Bydhošti s GP loučil poslední stabilní tuzemský jezdec v sérii Lukáš Dryml. Českou mizérii narušil Franc, poctivý bojovník léta na oválech čekající na větší úspěch.
V sobotním večeru jezdil buď, anebo. První, či poslední. Začal na špici. „Byl jsem překvapenej, věděl jsem, že body se budou dělat těžko, i když vše fungovalo a po předešlých závodech v sezóně jsem si docela věřil," říkal.
Ale přišly dvě nuly za poslední, čtvrtá místa. „Podělal jsem to," přiznal. K tomu vyhlídka boje s třemi mistry světa... Účasti v elitní osmičce věřil málokdo. Ale esa -- Crump, Hancock a Gollob - se pokorně seřadila za českého jezdce. „Ani jsem nevěděl, kdo v té jízdě měl jet, soustředil jsem se na sebe, jen jsem mrknul vedle a viděl ´Krampíka´," tvrdil.
Přidal i další triumf. Ze čtvrtého místa snad nejtroufalejším manévrem večera po vnější straně oválu vyletěl na první. A semifinále bylo jasné. Záblesk lepších časů pro českou plochou dráhu... „Řval jsem: to není možný," popisoval, kterak prožíval velké chvíle. „Hlavně proto, že se povedlo zapracovat na motorce."
I publikum žaslo. Také tradičně hojně zastoupení polští ´kibicové´ zvyklí na ledacos a tentokrát zjevně potěšení, že relativně nové jméno statečně a alespoň na chvíli rozbíjelo nadvládu plochodrážních dinosaurů, z nichž na Markétě nakonec vládl Dán Nicki Pedersen. I on ale s Francem prohrál - hned v první jízdě.
V semifinále při boji o elitní čtyřku už ale český zástupce nepřekvapil. „Je to i o štěstí, jak odjedete od startu. Už to nevyšlo," konstatoval a děkoval všem okolo, hlavně rádci a bývalému jezdci Zdeňku Schneiderwindovi, který mu pomáhá hlavně s bitvami na dlouhých oválech, kam zvolna upírá stále více svoji pozornost.
Na krátkých drahách už skoro vyklízel pozice. Loni vzdal domácích šampionát, tím i boj o účast v GP, letos ale je vše jinak, skoro vše mu vychází... „Je to o zkušenostech, chce to s nejlepšími jezdit co nejčastěji," přemítal neurčitě o budoucnosti Franc, ve svých třiatřiceti už takřka inventář Olympu. GP si doma už v minulosti dvakrát zkusil. Bez úspěchu.
Po životním závodě, v němž zůstal jen dvě příčky za Kasperovým českým maximem na Markétě, nechystal bujarou oslavu. „Hned v neděli letím na závody do Newcastlu," nastínil realitu všedního plochodrážního dění a střádání peněz za ligové bitvy. Při pražské GP vydělal sumu řádově v tisících dolarů, nikdy v závodech tolik neinkasoval. „Tenhle večer ale nebyl o penězích," dodal přesvědčivě.
