Článek
„V sobotu při tréninku lilo, v neděli naopak svítilo sluníčko. V první jízdě jsme se pod hranici traťového rekordu na pět a půl kilometru dlouhém kopci dostali dva. Spolu se mnou i Rakušan Christian Schweiger, také s mitsubishi. Měl jsem náskok sedm desetin sekundy. Před druhou jízdou se výrazně oteplilo, tak jsme zvolili tvrdší směs pneumatiky. On zůstal na měkčí. Sázka na obutí byla správná. Druhou jízdu jsem vyhrál suverénně a posunul hranici rekordu skupiny A o tři sekundy, což je hodně," říkal spokojeně Lukáš Vojáček.
Na jednu z nejtechničtějších tratí v seriálu mistrovství Evropy vyjelo na 150 jezdců, které sledovalo podél trati pětadvacet tisíc diváků. Vojáček si upevnil vedení ve své kategorii a v rámci Poháru FIA skupiny A se hodně přiblížil Jaromíru Malému. Tým Ennoble Racing Klub, jehož duší je Lukáčův otec, dnes už stále aktivní česká legenda závodů do vrchu Petr, slavil i další úspěchy. Ve skupině N dojel Jiří Los druhý před Martinem Jermanem, oba s mitsubishi deváté evoluce. V nejrychlejší formulové kategorii vyhrál Miloš Beneš s Osellou FA30.
Lukáš Vojáček to myslí s útokem na titul mistra Evropy velmi vážně. „V půlce srpna se jede další závod ve Švýcarsku, pak už zbývají jen podniky ve Slovinsku a Chorvatsku. Když dvakrát porazím Jaromíra Malého, mám prvenství jasné. Škoda, že se nepovedly dva závody. V Polsku mi vypadla hadice od turba. Absolvoval jsem s touhle závadou půlku kopce a ztratil čtyři sekundy. Kdybych mohl využít plný výkon, bojoval bych o prvenství. Bohužel se mi znovu nedařilo ani na Ecce Homo, při tom je to můj oblíbený kopec," posteskl si Lukáš Vojáček
