Článek
Už poosmé jedete na motocyklu slavnou soutěž Rallye Dakar. S jakými ambicemi 6. ledna v Lisabonu odstartujete?Chci vyhrát svou třídu, tedy čtyřistapadesátky. Už třikrát jsem byl druhý, takže myslím na nejvyšší stupínek. Letošní suzuki je mi postavená na míru, měl bych být tedy rychlejší.
Jaká je konkurence?Loni jelo ve čtyřistapadesátkách skoro devadesát lidí, z čehož je skoro dvacet špičkově zajištěných. Tam prostě nemůžete počítat s žádným odpadnutím soupeřů.
Projeví se výrazně, že jste součástí týmu KM racing?Určitě. Budeme mít totiž k dispozici mechanika. V minulých letech jsem si nechával rezervu a nikdy jsem nešel s motorkou do rizika, abych nemusel opravovat. Teď vím, že mi mechanik pomůže, a tak mohu jet rychleji.
Můžete myslet i na ohrožení absolutního českého maxima mezi motocyklisty, kterým je desáté místo Stanislava Zlocha z roku 1998?Ne, takový výsledek je v našich podmínkách zcela nedosažitelný. Zloch byl výjimečný a byl to vynikající maratónec. Jenže dnes nemáte šanci nejlepším konkurovat. To jsou kluci, kteří se materiálním zabezpečením pohybují někde úplně jinde.
Během minulých dvou let zemřeli při soutěži tři motocyklisté. Nemáte strach z pádu, který může skončit tragicky?Kdybych řekl, že nemám strach, nebyla by to pravda. Po takových tragických nehodách cítíte, že jste jednou nohou v hrobě. Pády jsou však součástí téhle soutěže. Když jedete v dunách, spadnete třikrát nebo čtyřikrát denně. Není to nic dramatického, rychlosti nejsou většinou vysoké. A mnohdy je lepší nechat ve složité situaci motorku spadnout do písku než se s ní prát. Samozřejmě nesmí jít o velký pád, kdy z mašiny létají díly a končíte v kotrmelcích. Takový bývá totiž jen jeden za život.
