Článek
Synovec legendárního pouštního harcovníka, šestinásobného vítěze Karla Lopraise, vrátil po čtyřech letech slavné příjmení opět na výsluní. Při své premiéře za volantem Tatry si dojel spolu s navigátorem Petrem Gilarem pro vynikající třetí místo. Sázka na dvoučlennou posádku místo tradiční tříčlenné vyšla.
"Trochu jsme se báli, že ty jedny ruce budou chybět. Třeba při zapadnutí by to byla potíž, ale my jsme si dopředu řekli, že prostě nezapadneme. Petr měl s rolí navigátora a mechanika plné ruce práce, zvládl to ale na výbornou," složil mladý pilot poklonu svému spolujezdci. Prý ale ještě projde rodinnou radou, zda tak pojedou i příští ročník.
Nejtěžší chvíle si posádka prožila v úvodní a závěrečné etapě. "V prvním dílu jsme po mé chybě vylétli z tratě, ohnuli jsme nápravu, nabrali ztrátu a pak museli dohánět. V poslední etapě jsme zase museli tvrdě bojovat o udržení třetího místa, zatímco ostatní posádky si už jely oslavnou mávačku," líčil Loprais.
Štvou ho nečisté praktiky
I proto si sedmadvacetiletý závodník svého výsledku náležitě považuje. "I po překvapivém odstoupení Čagina bylo startovní pole velice nabité. Od začátku soutěže se jela kudla a uvolněné místo favoritů ihned zabrali jiní," přiblížil.
Překvapila jej taktika, s jakou někteří soupeři pracují. "Některé týmy praktikují dost nečistou hru, kdy 'dvojky' brzdí ostatní, aby 'jedničky' mohly zvyšovat náskok. Dělá to tak třeba Rešetnikov pro Čagina nebo Bekx pro De Rooije. Je nepříjemné jet třeba 150 kilometrů v prachu za pomalejším vozem bez možnosti předjetí. A nedá se s tím moc dělat, navíc je to i nebezpečné," upozornil.
I přes stinné stránky chce jít ale do slavného pouštního dobrodružství znovu. U Lopraisů navíc stále živí sen o startu dvou kamiónů. "Bylo by krásné, kdybych jeden vůz řídil já a druhý Karel. O všem ale rozhodnou finance, je samozřejmě lepší připravit jedno auto na sto procent, než dvě na padesát," má jasno.
Karel, přezdívaný Monsieur Dakar, letos kvůli přetrvávajícím následkům zranění z minulého ročníku řídil doprovodný vůz, v příštím - jubilejním třicátém - ročníku už chce být ale opět na startovní listině. "Jediným limitem bude můj zdravotní stav," tvrdí odhodlaně bezmála osmapadesátiletá legenda slavné soutěže. Pokud se mu sen splní, postaví se na start už podvacáté.
