Článek
Co se v osudném okamžiku na pátém měřeném testu Barum rallye stalo?
Všechno fungovalo, auto bylo v pohodě. Jeli jsme v určitém tempu. Volba pneumatik nebyla optimální. Měli jsme na zadní nápravě neprořezané hladké gumy, vpředu pak tvrdé přechodné pneumatiky. Čtvrtý úsek jsme projeli bez krize. Před startem poslední zkoušky dopolední sekce začalo strašně pršet. Strašně. Stěrače jsem měl zapnutý na nejvyšší rychlost. Jeli jsme přes horizont. Věděl jsem, že tam bude voda. Je to kritické místo. Brzdil jsem, ale rychlost byla i tak vyšší. Šlo jednoznačně o moji chybu. Byli jsme rychlejší. Věděl jsem už počátku, že je situace zlá.
Podle záznamů se zdálo, že už máte po smyku auto pod kontrolou. Co vás katapultovalo na střechu?
Myslel jsem, že už jsme situaci vybojovali a auto udržíme. Sunul jsem se bokem na jednu stranu, ale dokázal auto korigovat. Jenže jsme se začali řítit na opačnou stranu. Na trávě jsme letěli strašně rychle. Byli jsme blízko lidí. Musel jsem volant zase strhnout. Předkem jsme přerazili nějaký stromek, a pak nás nakopl příkop. Šli jsme přes střechu a zůstali na boku. Fanoušci nás hned vrátili na kola, ale viděl jsem, že je poškozený chladič. Nemělo smysl pokračovat.
Litujete zpětně volby pneumatik?
Podle předpovědi mělo na Trojáku pršet až ke konci. Mohli jsme vzít pneumatiky nařezané. Ale nevím, jestli by to pomohlo v dané chvíli. Voda na cestě vyloženě stála. Já hledal stopu mimo ideální kolej, abych nebyl jako na ledě. Jel jsem takříkajíc při zdi, protože v daný okamžik jsem nemohl nic získat. Na ten horizont jsem najížděl sto čtyřicet, sto padesát.
Prozradíte bezprostřední pocity? Nadával vám navigátor Petr Gross?
Nic neříkal. Já jsem dostatečně nas.... sám o sobě. Věděl jsem, že není prostor na chybu. A udělal jsem ji. Tím pádem pro nás české mistrovství skončilo. Zisk titulu je pouhou utopií. Přitom jsme chtěli v Příbrami při posledním podniku šampionátu bojovat o celkovou korunu. Na druhou stranu jsem rád, že jsme nevletěli do lidí. Tohle však není omluva pro moji chybu. Ale fanoušků bylo u trati v daném místě stovky. Hned mi blesklo hlavou, že hlavně nesmím vůz pustit mezi ně. Nicméně ještě jednou zdůrazňuji, nejde o omluvu.
Je vypůjčené vozidlo hodně poničené?
Ano. Není totálně na odpis, ale rozhodně nejde o opravu na týden. Nicméně opravit lze všechno.
Když si promítnete dosahované časy ze čtyř odjetých rychlostních zkoušek. Bylo ve vašich silách konkurovat elitním pilotům z IRC?
Musel jsem jet naplno. Od prvního závodu ve Valašském Meziříčí, kde mi na poslední zkoušce kleknul motor, jsem pořadí honil. Vyčkávání nebyla taktika, kterou jsem v boji o domácí titul mohl ve Zlíně uplatnit. Potřeboval jsem maximální přísun bodů. Prostě jsem překročil hranici. Postupně jsme zrychlovali. Jsem schopen jet ještě jinou lajnu, ale to už je hop nebo trop. I když teď zpětně vlastně by bylo jedno, jakou taktiku zvolím.
Nebojíte se negativních ohlasů fanoušků? Jaký bude váš nejbližší program?
Je mi jasné, že bude hodně rozličných vzkazů. Znám úskalí závodění ze všech pozic. Nehody k rallye patří. V neděli vyrazím na trať jako divák. Nebudu se schovávat. Těším se. A nadávek se nebojím. Jsem vůči nim imunní. Je to stejné jako v jiném sportu. Když se daří, fanoušci člověka chválí. A když se nedaří, přijdou nadávky a kritika.
