Článek
Z Barum rallye jste museli odstoupit kvůli nehodě. Co se přesně stalo?
Přijeli jsme na první rychlostní zkoušku poslední sekce závodu. Měli jsme obuté hladké pneumatiky, i když byly hlášené prudké lokální lijáky. Ale na startu bylo počasí dobré, čehož jsme chtěli společně s navigátorem Petrem Starým využít. Pětadvacetivteřinový náskok nebyl při povětrnostních podmínkách, kdy hrozily další deště, dostatečný. V jedné ze zatáček jsem přehlédl šotolinu, která nás trošku vynesla. Trefil jsem hliněný svah, udělali jsme hodiny a ztratili patnáct nebo dvacet vteřin.
Brzy po prvním karambolu následoval další. Šlo o důsledek první nehody? Nechyběla vám koncentrace?
Po prvním nárazu jsme cítili v zadní části vozu nějaké vibrace, ale auto poškozené nebylo. Ani defekt jsme neměli. Ale brzy jsem v jedné ze zatáček šel pozdě na brzdy. Asi o metr. Zkusil jsem dát auto do vnitřku zatáčky smykem, jenže jsem škrtnul o železnou tyč, která nás roztočila a vlítli jsme do trávy, kde byla kláda. Zůstali jsme na ní bohužel viset. Kdyby tam byli lidé, asi by nám pomohli a jeli jsme dál. Takhle nám nezbylo než zhasnout motor, přestože s autem nic nebylo.
Podruhé v krátké době jste musel odstoupit z prvního místa. Lze popsat, jak moc jste rozčarovaný?
Minulý rok v San Remu jsem vlastně také vypadnul po karambolu z prvního místa. Ale to byl začátek soutěže. V červenci na Azorských ostrovech už chybělo pár kilometrů, teď ve Zlíně zase čtyři zkoušky. Jsem na sebe hodně naštvaný. Zvláště při vědomí, že jsme se neflákali. Jeli jsme rychle. Odvedli jsme maximum. Neměli jsme žádný krizový moment v první etapě, nepotřebovali jsme štěstí. V ten rozhodující moment se k nám otočilo zády. Ale poslední sekci zkoušek nešlo jen projet. Museli jsme závodit.
Nešlo zvolit trošku defenzivnější taktiku?
Šlo o moji jezdeckou chybu, ale tohle přesně je rallye. Člověk si nedokáže určit, kde vyhraje. I když všechno vypadá dobře a máte pocit, že se nic nemůže stát, není nic jasného. Konec je až na cílové rampě. Musím se z nezdaru oklepat a soustředit na další závod.
Na týmového kolegu Hänninena ztrácíte v šampionátu devět bodů. Cítíte, že naděje na titul je po nehodě ve Zlíně ztracená, nebo ještě věříte v celkové prvenství?
Bude záležet na týmu, kolik závodů se rozhodne absolvovat. Za předpokladu, že pojedeme tři soutěže, je šance slušná.
V kalendáři zbývá jedna asfaltová soutěž v San Remu a poté dvě šotolinové ve Velké Británi a na Kypru. Nezpevněný povrch je přitom doménou Hänninena. Představují pro vás tedy povrchy posledních dvou rallye velkou nevýhodu?
Asfalt by pro mě znamenal výhodu, i když se Juho hodně zlepšuje. Ve Zlíně mu pomohly podmínky, protože s ohledem na hodně deštivé počasí byly tratě mokré a tudíž jsme se blížili šotolinové gripu. Na šotolině bychom určitě bojovali srdnatě. Na Sardinii jsme jeli slušně, udělali jsme určitý posun. Nebyli bychom bez šance.
Představuje pro vás náplast na nezdar ve Zlíně trofej pro Hvězdu rallye, kterou uděluje nadace bývalého slavného závodníkaa mistra světa Colina McRae?
Těšil jsem se na krásnou vázu, kterou dostává jako putovní trofej vítěz závodu a já ji měl celý rok doma. Ale nevyšlo to, co se dá dělat. Je jasné, že udělené ocenění nemá význam bodů. Ale jsem za cenu rád. Jde o potvrzení naší práce a vizitku, že se neflákáme, ale snažíme se jet ve vysokém tempu.
