Hlavní obsah

Chci prohnat na Dakaru Kamazy, přeje si Aleš Loprais

Minulý týden byl Aleš Loprais (30) testovat v Dubaji na obřích dunách. Teď už se těší na Vánoce a 29. prosince s celým týmem odlétá do Buenos Aires, kde si další den převezme dva závodní a tři doprovodné vozy. Na Nový rok pak z Mar del Plata odstartuje Dakar 2012. Slavnou soutěž pojede už posedmé, pošesté jako řidič.

Foto: loprais.cz

Aleš Loprais s novým závodním kamiónem Tatra.

Článek

S jakým cílem poletíte do Argentiny na start 33. Rally Dakar?

V první řadě dojet, pak uspět co nejlépe a poprat se o stupně vítězů. Konkurence je velká, stejně může uvažovat minimálně deset dalších pilotů.

V čem je vaše nová Tatra Jamal lepší, než ta předchozí?

To by bylo dlouhé povídání, kdybych měl probrat všechny detaily a změny. Lepší je ve všech parametrech, především výkonově. Nastavení je tvrdší na výdrž. Možná jen podvozek má Tatra 815 s níž pojede Tomáš Vrátný, propracovanější, ale ten se vyvíjí několik let, takže pořád máme na čem pracovat, co vylepšovat.

Jedete s nezkušeným navigátorem Michalem Ernstem, není to riziko?

Michal má zkušenosti z mistrovství světa v rally. Absolvovali jsme spolu několik testů, věřím, že to zvládne, stejně jako mechanik Petr Almáši, který se mnou jede Dakar také poprvé.

Do závodu nasazujete dva vozy, vy ale jedete v barvách InstaForexu a Vrátný Bonveru. Kdo je jedničkou, kdo dvojkou?

Jedničku stanovil výsledek Silk Way Rally, kterou se mi podařilo vyhrát. Ale není to za každou cenu. Kdybychom měli nějaké problémy a Tomáš Vrátný na tom byl lépe, pojedeme my na něj. To je normální. Věřím, že nebude na trati problém, abychom si museli zásadně pomoci. Určitě je dobré, že osmdesát procent součástek je kompatibilních. Náhradních dílů jsme vzali hodně, protože vždycky se pokazí to, co nemáte.

Po dlouhé době nepojede sedminásobný vítěz Dakaru v kategorii kamiónů Rus Vladimír Čagin. Jak se podle vás může projevit jeho absence na týmu Kamazu?

Čagin byl velkou osobností Dakaru, podobně jako před ním můj strýc Karel. Také s ním odešel kus historie, ale život jde dál. Na tým Kamazu to určitě vliv mít nebude. Mají více špičkový pilotů, mladších a větších dravců. Nikolajev, Mardějev, Karginov, to jsou vynikající závodníci. Otázkou je, jakou kdo dostane techniku.

Může mít někdo horší vůz a jiný lepší, jako to bývalo za Čaginových dob?

Podle našich informací připravili v továrně tři identické špičkové vozy, takže by si to měli rozdat i mezi sebou jako rovný s rovným. Kamaz je největším favoritem, má oproti nám astronomický rozpočet, ale je také špičkově organizovaný tým, takže nehrozí, že by se obrazně řečeno jejich tři nejlepší jezdci vytloukli mezi sebou, i když nám by to nevadilo. Uděláme maximum, abychom jim situaci hodně ztížili a dokázali Kamazu i dalším špičkovým jezdcům konkurovat. Chceme je pořádně prohnat.

Pomůže vám v tomto směru, že jste tovární tým Kamazu porazil na „jeho“ Silk Way Rally?

Samozřejmě, protože jsem dokázal porazit neporazitelný tým, získali jsme jeho respekt. Ale nepřeceňuji to, beru si z vítězství to pozitivní pro zdravé sebevědomí, jedu s respektem k soupeřům i trati. Každá soutěž je jiná a já v Jižní Americe ještě nikdy neuspěl.

Je na nadcházejícím Dakaru nějaká etapa, z níž máte strach?

V deváté etapě, která končí v Iquique se sjíždí obrovská duna. Když jste nahoře, vidíte dole lidi jako špendlíkové hlavičky. Je dlouhá tak tři kilometry, ale především to je neskutečný padák dolů. Tam vůbec nevíte, jakou rychlost zařadit. Musíte mít také dobře nahuštěné pneumatiky, aby se některá nesvlékla, protože pak by vůz čekalo nekonečné kutálení dolů, trvající minimálně čtvrt hodiny. Konec nechci ani domyslet.

Nedá se duna objet?

Nedá, jinudy cesta do cíle etapy u moře nevede. Je to fakt brutální zážitek a nezastírám, že člověk cítí i strach. Když ale sjedete, dole to je fantastický pocit. Paradoxně nás čeká v den mých jednatřicátých narozenin.

Čeká na trati víc podobných extrémů?

Takových ne, ale spousta jiných. Dakar je o náročnosti, extrémních momentech, s nimiž se musíte poprat. Kolikrát tyhle extrémy ani nejsou v itineráři. Ale Dakar je prostě takový, kdo se s nimi nevyrovná, nemá šanci.

To musí být ubíjející fyzicky i psychicky...

Pochopitelně, ale když zvládnete největší nástrahy, máte krásný vítězný pocit, posouvá vás to dál. Víc si věříte, což neznamená, že bezhlavě riskujete. Je to ovšem hodně ošidné. Když si po nějakém extrémním úseku řeknete, že nic těžšího už přijít nemůže, přijde často ještě náročnější zkouška. Nesmíte slevit z maximální pozornosti. Tím vším je ale Dakar jedinečný.

Reklama

Související témata: