Hlavní obsah

Loprais strávil v poušti dva a půl dne bez vody

PRAHA

Chmurné myšlenky už přepadaly členy posádky kamionu Karla Lopraise, když se museli vypořádat s více než dvoudenním nuceným pobytem v africké poušti. Jejich tatře minulý týden v pondělní desáté etapě praskl homokinetický kříž u přední nápravy a jen s náhonem na zadní kola byl vůz schopen ujet kolem třiceti kilometrů vstříc pomoci.

Foto: www.loprais.cz

Tatra Karla Lopraise během Rallye Dakar.

Článek

Už o dva dny dříve však měl Loprais velké potíže, když zapadl do soliska a vyprošťování kamiónu zabralo pět hodin. "Vyhrabávali jsme to takřka po centimetru," řekl novinářům Loprais v úterý po návratu z Afriky. "Byla to velmi náročná práce," vzpomínal šestinásobný vítěz závodu. Potíže jim dělal hlavně vítr a všudypřítomný písek. "Vysušoval nás a byl strašně slaný," vyprávěl závodník přezdívaný 'Monsieur Dakar'.

Další problém potkal jeho kamión právě v desáté etapě. Znamenal nejen konečnou pro letošní ročník, ale hlavně velký problém, jak vůz opravit a dostat do Dakaru. "Mohli jsme počkat na sběrný vůz a kamión tam nechat. Ale to jsme nechtěli," řekl navigátor Josef Kalina.

Pro něj to byl s velkou pravděpodobností poslední ročník Dakaru. "Je to spíš pro mladé, kteří mají víc rozumu," usmíval se Kalina. K tomuto rozhodnutí dospěl v poušti, kde kvůli poruše zůstali tři členové posádky dva a půl dne pouze se čtyřmi litry vody. "Už jsme si představovali, jak se plazíme vedle kostí mršin a vidíme fatu morgánu. A báli jsme se, že by nás nakonec Karel v noci snědl," snažil se Kalina vtipkovat při vzpomínce na nepříjemný zážitek.

Na nouzový scénář nedošlo

Místo čekání na sběrný vůz raději jeli s náhonem dvou kol asi třicet kilometrů mimo trať naproti pomoci a čtyřkolce Oldřicha Bražiny s náhradními díly. "Stříleli jsme do vzduchu světlice, aby nás našli," uvedl Kalina. "Už jsme nevěřili, že se z toho dostaneme," přidal Loprais.

Ale právě zkušený řidič měl velký podíl na tom, že auto nakonec s vypětím všech sil spravili. "Už jsme měli připraveno nouzové řešení, že těch zbylých pětadvacet kilometrů dojdeme pěšky. To je přeci snadná záležitost bez vody v poušti," vykládal Kalina ironicky. "Jenže když to slyšel Karel, ta se zakousl a vypjal se k velkým výkonům," vtipkoval navigátor.

Potřeba zapracovat na technice

Ani zdánlivě bezvýchodná situace tým nezlomila. "Už jsme zažili na Dakaru hodně, ale dva a půl dne v poušti takřka bez vody jsme tedy ještě nebyli. Bylo to složité, ale zvládli jsme to," řekl s úlevou Loprais. Rozhodně to pro něj neznamená stop pro další ročníky. "Dá se to znova vyhrát, ale musíme zapracovat na technice," shodli se všichni členové týmu.

Už letos chtěla Tatra nasadit do dakarské rallye dva kamióny, ale plán byl odložen na další sezónu. "Závisí to na technice a financích," prohlásil Loprais. "Rusové měli v závodu tři kamióny, jeden asistenční, šestikolku s náhradními díly, další šestikolku, na které měli karavan se sprchou a třemi pokoji a dvě osobní auta s osmi mechaniky. Bylo jich tam sto padesát," srovnal Kalina.

Reklama

Související témata: