Článek
Jak vám ale bylo po té první příležitosti, kterou jste promarnil?
Byla to blbost, nevím, co jsem tam vymýšlel. Chtěl jsem se dostat přes červenou čáru, aby to nebyl icing, ale úplně zbytečně jsem ztratil puk. Trošku jsem to přehnal a Růža mi potom na střídačce trochu vynadal... Nedokážu si představit, kdybychom z protiútoku dostali gól...
Naštěstí se to nestalo a sám jste pak pátý gól do prázdné branky přeci jen přidal. Jaký to byl pocit sledovat slavící fanoušky?
Krásnej, i když jsem to moc neoslavil. Ani jsem nevěděl, co se děje. Byl jsem v takové euforii, že jsem se ani nedokázal radovat.
Byl jste však i u dalších důležitých momentů. Po Jágrově gólu na 2:2 jste se před buly ve středním pásmu dostal do potyčky s Immonenem, za což jste oba vyfasovali dvě minuty. Co se tam přihodilo?
Šel jsem na buly a přilítla mi rána pěstí. Tak jsem se zeptal, co se děje, a dostal jsem druhou. Už jsem to nervově trošku nezvládl a šel jsem ven.
Oprávněně?
I když to tak vypadalo, prát jsem se moc nechtěl. Říkali nám totiž, že hráč, co potyčku vyprovokuje, dostane dvě minuty, a ten co ránu vrátí, dostane čtyři. Takže jsem nechtěl nic dělat, nechal jsem si dát dvě rány a šel jsem si sednout.
Nakonec ale vaše šarvátka mužstvu pomohla. Sudí totiž při hře ve čtyřech Finům neuznali třetí gól, místo toho naopak potrestali menším trestem Kontiolu a v přesilovce čtyři na tři pak Jan Kovář přidal třetí branku...
To byl hrozně důležitý gól. Neviděl jsem z trestné lavice, jestli Kontiola fauloval, ale přišlo mi, že Finové jsou hodně nervózní. Hlavně právě při tomhle neuznaném gólu. Trenér je vybláznil, což bylo štěstí pro nás.
Po dlouhé době jste se mohli zase spolehnout na přesilovky, v nichž jste dali dva góly. To je pozitivní zpráva, že?
Kluci je sehráli výborně. Přesilovky, týmová hra, výborná práce v obraně i skvělý brankář. Prostě super výkon.
Váš nejlepší na turnaji?
Určitě! Dobře jsme hráli v obraně, kluci z útoku se vraceli a pomáhali bekům se rychle dostávat ze třetiny. Moc jsme v naší třetině nepřidržovali puky a dobře jsme zkoušeli chodit do protiútoků.
Co říkáte na Jaromíra Jágra, jenž čtvrtfinále dvěma góly rozhodl?
Co vám k němu můžu říct... To je asi nejlepší hráč, kterého jsem kdy viděl. Neuvěřitelné, co tady ve svém věku předvádí.
Pomohl vám i návrat Jakuba Klepiše, který nastoupil ve vaší formaci s Voráčkem?
Klépa je výborný hráč na puku, podrží ho a umí nahrát. Určitě naši lajnu oživil, i rychlostí.
V sobotu si o finále zahrajete s Kanadou. Co by na ni mohlo platit?
Musíme si pohlídat třetího hráče nahoře a zkoušet zastavovat jejich útoky před naší modrou čárou. Každý musí plnit svou práci. Když jejich hráči dostanou jen malý čas na střelu nebo akci, skončí to gólem. Musíme hrát bez chyby a pak teprve můžeme pomýšlet na výhru.
Nejde z kanadské ofenzivy až strach? Vždyť si drží neuvěřitelný průměr osmi vstřelených gólů na zápas...
My jsme s nimi ale neodehráli zas tak špatný zápas. Sice jsme prohráli 4:6, až do stavu 2:2 to ale bylo docela dobrý.
Mohla by být vaše výhoda, že čtvrtfinále, které rozhoduje o úspěchu a neúspěchu, jste zvládli, a tak by z vás mohl spadnout tlak?
To si nemyslím, tlak je celý turnaj. Každý dělá maximum, aby se dostavil úspěch, a tlak bude vždycky. Ale po prvním střídání to vždycky spadne. Nesmíme se nechat vybláznit, naopak je třeba se zklidnit, dát si puk do hokejky a přejít střední pásmo.
