Článek
Romane, do Berlína jste letěl letadlem, zpátky se vracíte se zbytkem výpravy vlakem. To je forma trestu za jedenácté místo v desetiboji?
(smích) To určitě ne. Jsem zvyklý na závody jezdit sám a létání mám rád. Zpátky mi to ale letělo už v půl osmé ráno, tak jsem raději zvolil vlak. Lehl jsem si do vagónu a krásně se čtyři hodinky prospal. Moc dobrý společník na cestu jsem pro zbytek výpravy nebyl.
Mistrovství světa je minulostí, od skončení desetiboje uběhlo několik dní. Změnil se nějak váš pohled na předvedený výkon?
Hodnocení se nemění. Dopadlo to, jak to dopadlo a nedá se nic dělat. Byl jsem jedenáctý, ale v minulosti jsem se už vracel zklamanější. Třeba v Paříži v roce 2003 jsem měl na to jít na devět tisíc bodů, jenže jsem chytil šílenou virózu a skončil druhý. Nebo v Edmontonu, kam jsem jel jako čerstvý světový rekordman, a s natrženým tříslem skončil desátý. Pokaždé se snažím bojovat a holt to někdy nejde.
Jak jste strávil závěr šampionátu?
Hodně jsem spal, byl jsem utahanej. A poslední tři dny jsem strávil na stadiónu a fandil našim borcům. Mohl jsem z Berlína odjet, ale chtěl jsem si užít atmosféru šampionátu.
Neměl jste nepříjemný pocit sledovat dění na ploše, kde se vám osobně nedařilo?
Žádné drásání to nebylo. Vyšla mi spousta jiných desetibojů, člověk se přes to musí přenést.
Takže platí, že pokračujete dál.
Jasně, dokud mě to bude bavit, tak budu pokračovat. Je pravda, že na 8900 bodů má dneska Bryan Clay, možná Trey Hardee. Nic netrvá věčně, ale pořád se budu snažit urvat medaili. Tři desetiboje za rok si pořád dám. Ale teď je vážně těžké něco plánovat, musím počkat až přejdou všechny bolesti. Sedneme si s Daliborem Kupkou a Robertem Změlíkem, rozebereme situaci a uvidíme, kde uděláme změnu.
Jak se na vás vlastně dívají soupeři?
Pořád s respektem, občas někdo prohodí, že je mým fanouškem, což potěší. Nicméně vědí, že mi je čtyřiatřicet. Desetiboj je individuální sport a každý chce být co nejvýš a je mu jedno jestli porazí legendu nebo nováčka. A tak to má být. Já když jsem byl mladý, tak jsem si taky říkal: už bych taky mohl mít tu medaili, vždyť tamhleten je už tak starej. (smích)
Příští rok ale bude vrcholem sezóny mistrovství Evropy, spousta velkých soupeřů odpadne. Takže šance i pro starší ročníky…
Proti letošku to bude o něco jednodušší. Myslím, že bych soupeře ještě mohl šmiknout.
