Článek
S finálovým výkonem u vás převažuje zklamání?
Spokojená nejsem, chtěla jsem určitě běžet pod 52 sekund, ale bohužel mi v konci došly síly. Tři rychlé čtvrtky ve dvou dnech byly znát.
Ještě zhruba do třístovky jste byla v kontaktu se soupeřkami, pak už vám utekly.
Spíš mi docházely síly, a když se ostatní člověku vzdalují, tak to podvědomě vzdá a pouští to.
U koho jste si říkala, že by mohl být ve finálové šestce k poražení?
Kromě Sanyii Richardsové všechny. Mrzí mě to, ale z první dráhy se neběží nejlépe. Snažila jsem se to rozběhnout, uvidím, co mi řekne trenérka Martina Blažková.
Ale postup do finále na mistrovství světa vás jistě potěšil.
Určitě, to byl můj cíl. Ve finále se může stát cokoliv, bohužel letos nejsem ve formě, v jaké jsem byla vloni v hale, tak doufám, že si to vynahradím venku. Hlavně olympiáda je důležitá.
Slabší forma než vloni v Paříži je důsledkem zdravotních problémů z podzimu?
Určitě. Začínala jsem časem o vteřinu pomalejším než vloni a trvá, než se člověk do toho dostane. Ale na to, že jsem na začátku sezóny zvažovala, že halu úplně vynechám, je finále mistrovství světa úspěch.
Měla jste v hale Ataköy přehled o svém fan clubu, v němž byli i váš tatínek a přítel?
Nejdřív jsem hodně slyšela šéftrenéra Tomáše Dvořáka, pak i ten fanclub, hlavně přítele. Jeho jsem slyšela pokaždé.
Stíhala jste ve dnech, kdy jste závodila, sledovat i ostatní české atlety, kterým se na šampionátu zatím velmi daří?
Sledovala jsem je hodně přes internet, jsem ráda, že všichni postupovali, jen škoda Jardy Báby, Lenky Masné a mužské štafety, která měla smůlu na běh. Ale určitě je to tu dobrá česká vizitka. V neděli budu fandit Jíře Ptáčníkové a Kubovi Holušovi. Ten má obrovskou šanci, tak to nechci promeškat.
