Článek
Kam stavíte zlato z halového evropského šampionátu? Je to bonusový titul, byl nečekaný. Věděl jsem, že nemám na 6500 bodů, ale na 6200 jsem si věřil. Z toho, co jsem natrénoval, jsem předvedl maximum.
Překvapilo vás, že měl Rus Pogorelov tak špatný závěrečný kilometr? Ani ne, i když jsem si říkal, že je to jeho životní závod, tak se možná hecne. Ale věděl jsem, že když já poběžím na 2:40, měl bych vyhrát.
Jste kamarádi? Jo, je to hodnej kluk. Mám ho rád.
Co vám říkal po závodě? Že viděl, že běžíme rychle, tak se spokojil se stříbrem. Vždyť je to pro něj první velká medaile.
Po doběhu jste zůstal dlouho na zemi. Byl jsem úplně hotovej... Kilometr pod 2:40 není legrace. Kdybych věděl, že má Pogorelov takovou ztrátu, asi bych to tak nerval.
Na kolik jste měl závod předem spočítaný? Na 6300 bodů, kdyby mi všechno vyšlo. Ale moje výkony byly stejně snad ve všech disciplínách kromě tyče o dost jiné, než jsem předpokládal.
Jak se vám líbí oválné medaile?Když jsem ji v sobotu viděl v televizi říkal jsem si, že je ošklivá, takže určitě vyhraju. Když jsou zrovna hezké, tak nevyhrávám. Ale když jsem si ji pak prohlížel na stupních, tak už se mi zalíbila.
Hned po úvodní šedesátce jste se držel za záda. Jak to s vámi vypadalo po zdravotní stránce? Hnul jsem si s nimi po doběhu, ale večer mi je doktoři rozmasírovali a byl to dobré. Před výškou jsem fakt myslel, že to zabalím. Šel jsem na plochu s tím, že ani nezačnu, nemohl jsem se ohnout. Trenér mi řekl, ať skončím, ale masér Křížek mě přesvědčil, ať jdu. V sobotu večer už jsem cítil, že se to zlepšuje. Kdyby mě bolel třeba sval, odstoupil bych hned.
Váš kolega Petr Svoboda musel skončit už po šedesátce. Je to škoda. Viděl jsem, že je to s ním špatné, tak jsem hned mával, ať přinesou nosítka. Trochu za to možná může jeho nezkušenost, ale tady je ten doběh fakt blbě udělaný.
Moc se vám nelíbil časový program závodu... Byl strašnej, nejhorší, co jsem kdy zažil. První den jsme měli všechno v dopoledním programu, druhý jsme doskákali tyč v jednu a na kilometr šli v pět... Tady bych olympiádu rozhodně nechtěl.
Rozhodl jste se odjet do Madridu na poslední chvíli a vyhrál jste. Znamená to, že příště odjedete na šampionát, i když nebudete mít tolik natrénováno? Tohle se už nebude opakovat. Loňský rok byl výjimečný tím, že jsem si po olympiádě dal delší pauzu.
Maďaru Zsivoczkému zemřel kouč a chtěl s vámi trénovat. Už jste se domluvili? Ještě to musíme doladit, ale zřejmě s námi pojede i na přípravu do Ameriky. Musíme to ale dohodnout s trenérem Kupkou, jestli by chtěl dalšího vícebojaře do skupiny.
