Článek
Soutěž pojal Šebrle jako zábavu a současně jako test před posledním velkým mítinkem sezony, který jej čeká 17. a 18. září ve francouzském Talence. "Chtěl jsem si to tady hlavně užít a docela se to povedlo," pochvaloval si v rozhovoru s ČTK po závodech v jihorakouském městečku světový rekordman v desetiboji.
Šebrle vedl od úvodní disciplíny a porazil svého tréninkového partnera a bronzového medailistu z nedávného světového šampionátu v Helsinkách Attilu Zsivóczkého i ruského reprezentanta Alexandra Pogorelova, jenž soutěž kvůli zranění nedokončil. Spokojen byl s vítězstvím v běhu na 100 metrů a především s výkonem 480 cm v tyči, zklamaly jej naopak výška a zejména oštěp, který nedoletěl ani na hranici 60 metrů.
"Bývala to moje parádní disciplína, ale letos mi opravdu nelétá. Házím ho špatně. Budu s tím asi muset něco udělat," přiznal kriticky. Přes pokaženou předposlední disciplínu měl ovšem takový náskok, že si klidně mohl dovolit prohrát v závěrečné patnáctistovce se Zsivóczkym o téměř 15 sekund. "Věděl jsem, že to žádný super součet nebude, proto už jsem neběžel úplně naplno. Nějakých deset patnáct vteřin tam rezerva byla,"
uvedl Šebrle.
V údolí se líně povalovala mlha
Původně sice pořadatelům rozepsal plán s celkovým výkonem 8057 bodů, ovšem se svým výhledem i s eventuálním bonusem ve výši 3000 eur (asi 90.000 korun) za překonání osmitisícové hranice se musel brzy rozloučit. V údolí mezi majestátnými vrchy kolem Wolfsbergu se líně povalovala mlha, obloha se zatáhla a spustil se liják. Podmínky byly příznivé tak pro houbaře, nikoliv však pro nejvšestrannější atlety světa.
"Osm tisíc bodů by se dalo udělat, kdyby všechno vyšlo a navíc ještě v období před nějakým vrcholem sezony, kdy člověk nabírá síly. Stominutový desetiboj je natolik specifická soutěž, že se výkon moc plánovat nedá, navíc letos pršelo, ještě když jsme rozměřovali rozběh na dálku. Přemýšleli jsme dokonce o tom, že to odzávodíme bez tyče," přiblížil rodák z Lanškrouna možný krizový scénář.
Nakonec se však počasí umoudřilo a během závodu nepršelo, bylo však poměrně chladno. To se odrazilo i v návštěvnosti, neboť z očekávaných tří tisícovek diváků přišla necelá polovina. Odměnou za trpělivost byly fanouškům autogram pozdějšího vítězem nebo společná fotografie.
Přímo na stadionu fandili Šebrlemu manželka Eva a syn Štěpán, jemuž budou v září tři roky. "Makej, makej," povzbuzoval živý blonďáček hlasitě svého otce a nadšeně tleskal rukama. Spolu s rodinou kamaráda vyrazí dnes všichni na týdenní dovolenou.
Šebrle chce zaútočit na vítězství v Grand Prix
"Rádi bychom zůstali v Rakousku a projeli Korutany, o nichž jsme hodně slyšeli. Pokud ale nebude pěkně, zajedeme do Itálie, kde má Eva sestru. K moři, abychom si také užili trochu sluníčka," pousmál se Šebrle při vzpomínce na nepříznivé klimatické podmínky, které desetibojaře pronásledovaly i na mistrovství světa ve finské metropoli.
Po krátkém odpočinku přijde ke slovu závěr sezony v Talence. Tam by Šebrle rád zaútočil na třetí celkové vítězství v desetibojařské Grand Prix, v níž exceloval již v letech 2002 a 2004. Triumf je spojen s odměnou ve výši 30.000 dolarů (zhruba tři čtvrtě milionu korun), český desetibojařský král však touží i po skalpu čerstvého světového šampiona Bryana Claye z USA. K odvetě však možná podle Šebrleho slov nedojde.
"Myslím, že tam (do Talence) Bryan nepřijede, že to po takovém výkonu, jaký předvedl v Helsinkách, zabalí. Ani bych se mu nedivil, sám teď jen strašně těžko hledám motivaci k tréninku. Člověk se soustředí celý rok na jeden závod a po něm jdou motivace i výkonnost rychle dolů," prohlásil Šebrle.
