Koulaři zkusí v Pekingu získat náplast na halové zklamání

Na letní vrchol sezóny odletěli v úplně jiné pozici, ve světové konkurenci jejich jména v okruhu favoritů nikdo neskloňuje. „Jsem za to radši,“ neskrývá Staněk. „V hale jsem házel daleko, byl na mě velký tlak a já chtěl až moc,“ vzpomíná na zklamání, z něhož se oklepával dobré dva měsíce.

Už předloni na mistrovství světa v Moskvě se čeští koulaři zařadili mezi vrhačské velmoci, když mezi nejlepší dvanáctku proniklo kompletní české trio Ladislav Prášil, Antonín Žalský, Martin Stašek. Nikdo z nich finálovou účast obhajovat nebude, byť Prášil měl splněný limit, ale kvůli zranění a nedostatečné přípravě start odřekl.

Může na jejich počin navázat duo Staněk, Marcell? „Bylo by to nádherné. Ale myslím, že teď nebude na finále ani náhodou stačit to, co v Moskvě,“ očekává Marcell. Před dvěma lety postupoval Žalský jako dvanáctý výkonem 19,76 m. „A letošní koulařská sezóna je tak rozjetá, že na finále bude třeba 20,30 nebo 20,40 m,“ odhaduje.

Tak daleko se Marcell zatím letos venku nedostal, povzbuzením je pro něj první aspoň dvacetimetrový pokus sezóny těsně před odletem v Pardubicích. „Konečně,“ oddechl si.

„Po halovém šampionátu jsem byl trochu zklamaný, dal jsem si delší tréninkovou pauzu. A když se mi začínalo v tréninku dařit, přidalo se koleno,“ popisuje trable s kloubem, s nímž už musel opakovaně pod lékařský skalpel. „Tím zase výkonnost utrpěla, ale v červenci jsem to snad dohnal,“ věří Marcell, jenž na olympiádě v Pekingu závodil jako diskař.

Staněk měl průběh posledních týdnů opačný. Dostal se do formy, bodoval i v Diamantové lize, jenže při svém posledním startu v Polsku nepřekonal ani 18 metrů. Na vině bylo poraněné tříslo.

„Při finální přípravě to bylo docela špatné, museli jsme omezit trénink. Vršek těla je na tom dobře, snad k tomu ty nohy nějak postavím,“ doufá, že do příští neděle dá do kupy. „Teď to na házení není, ale doktoři říkají, že na závod by to mělo být v pohodě,“ dodává.