Rubriky:

Atletika

Holky jdou jako na popravu, všimla si věštkyně Hejnová. Pak vyhrála o půl parníku

26. srpna 2015 16:02 - Peking

Přišla mezi novináře do mixzóny Ptačího hnízda a zplna hrdla zařvala mohutné: „Joooooooo!“ Zuzana Hejnová jako první žena dokázala obhájit světové zlato na 400 m překážek. Svým famózním vystoupením stejně jako před dvěma lety odsunula soupeřky do role statistek bojujících jen o stříbro. Triumf v letošním nejlepším světovém čase 53,50 s Hejnové chutnal náramně.

 

Kim Kyung-hoon, Reuters

Kdy už jste věděla, že další zlato máte doma?

Až těsně před koncem, asi deset metrů, kdy mi docházely síly. Bála jsem se, aby se tam někdo nepřihnal, ale nedocházely mi tak, aby mě někdo předběhl, netuhla jsem na místě. Až těsně před cílem jsme si to zkontrolovala na tabuli, ale už na osmé překážce jsem šla do čela a věděla, že to nepustím.

Byl to ideální běh?

Myslím, že jo. Ten čas je letos mým maximem, ani jsem v to nedoufala na začátku sezóny. Když mi pak rostla forma, tak jsem v takový čas věřila, ale teď to byl třetí běh na šampionátu a to je hodně těžké běžet rychle.

Mohla byste si otevřít věštírnu. Už po semifinále jste říkala, že byste mohla běžet čas 53,50 a za něj by mohlo být zlato…

(úsměv) Já si říkala, že je to letos taková hranice. Vždycky mi věštila ségra, ale teď je v Americe a nemá na mě moc čas.

Co jste vnímala před startem?

Slyšela jsem pár lidí zařvat, hlavně Dvořku (šéftrenéra Tomáše Dvořáka), který si vybere moment, kdy je slyšet, což je hrozně fajn. Postřehla jsem i několik českých fanoušků na tribuně, bylo hezké vidět českou vlajku.

Zlato jste obhájila jako první žena v historii na této trati…

Je to skvělé. Přitom jsem byla hrozně nervózní před startem. Jsem trochu nachlazená, není mi úplně dobře, od rána jsem měla knedlík v krku… Asi ta forma. (úsměv) Ale když jsem viděla ty holky, jak sedí sklesle ve svolavatelně, tak jsem si říkala, že to není možné a musím vyhrát. Ony se vůbec nehýbaly, seděly tam dvacet minut.

I na dráhu jste přišla jako první daleko před ostatním…

Mně přijde, že jdou jako na popravu. Já jsem taky nervózní, taky z toho mám vítr, ale asi menší…

Jaké emoce jste prožívala ve srovnání s prvním titulem v Moskvě?

Tady byla hrozně těžká cesta k titulu. Vážím si toho mnohem víc než v Moskvě, obhájit je těžší… Tlak byl velký a celý loňský rok hrozný. Letos se to také nevyvíjelo moc růžově, cesta byla daleko těžší.

Druhým zlatem za sebou jste stvrdila svou vládu nad touto disciplínou…

Je to skvělé, nikdy jsem v něco takového nedoufala. Když jsem byla mladší, vyhrávala ty mládežnické závody, říkala jsem si, že snad ani není možné tohle jednou dokázat, natož zopakovat. Nemusím trénovat jako šílená, letos jsme trochu zvolnili a na titul to stačí, ale na olympiádě budou všichni lépe připraveni, bude třeba víc zatrénovat. Ale musím být zdravá, jakmile mě něco trápí, nejsem schopna trénovat a výsledky nejsou…

Překvapuje vás, jak jasně světu vládnete? Už v Moskvě jste vyhrála o parník…

Tady o půl… V Moskvě jsem běžela rychle, zlato většinou viselo takhle vysoko, tady neviselo, ale to bylo vidět během celé sezóny, že holky nic moc neběhají. Proto jsem taky doufala, že můžu získat zlato já, proč by ho měl získat někdo jiný, když jsem s nimi schopná bojovat na Diamantových ligách.

Michal Osoba (Peking), Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Atletika