Článek
Jak vaše vítězství v nejtěžší etapě závodu přijal tým?
Všichni byli nadšeni, protože náš tým nikdy nic nevyhrál na závodech té nejvyšší kategorie. Já zvítězil v etapě Kolem Británie, Honza Bárta ovládl Coppi e Bartali, ale to byly závody o třídu níž. Navíc se mi to podařilo právě v Americe kousek od místa, kde sídlí hlavní sponzor týmu, firma NetApp, což je poskytovatel hardwarových služeb. Zakladatel firmy za námi přijel, dokonce objel v závodě amatérů těžkou časovku, kterou jsme my jeli taky.
Oslavoval jste?
Vsadil jsem se s naší PR manažerkou, že jestli vyhraju, tak mi zařídí lístky na NHL, kterou jsem moc chtěl vidět. Naštěstí závod pořádal spolumajitel klubu LA Kings, tak se podařilo sehnat lístek na zápas, který hráli Kings ten večer v nedalekém San Jose.
Komu jste fandil?
Vzhledem k tomu, že jsem seděl v salónku s prezidentem LA Kings, tak to bylo dané (úsměv).
Kam tohle etapové vítězství řadíte vy osobně?
Byla to první etapa na kopec v těžkém závodě, kterou jsem vyhrál. Beru to tak, že jde o další mezník v kariéře, který jsem překonal. Věděl jsem, že formu mám a je to jen o hlavě. Byla tu super konkurence, excelentní vrchaři jako van Garderen nebo Rogers. To jsou lidi, kteří jsou schopni jezdit do desítky na Tour de France. Pro hlavu je to dobré zjištění.
Celkové jedenácté místo berete jako zklamání?
Já odjížděl do Ameriky s tím, že vyhraju etapu a budu celkově do trojky. Jenže jsem vybouchl v etapě do Palm Springs, kde bylo snad padesát stupňů. Dva kiláky před cílem jsem rupnul a ztratil jsem. Ale pak mi vyšla časovka, kde byl tříkilometrový kopec a ten jsem vyjel jako druhý nejrychlejší. Skončil jsem v ní osmý a zase nabral sebevědomí.
Co vás čeká po návratu?
V červnu jedu Dauphine Libére ve Francii. Pokusím se o etapové vítězství a rád bych skončil v první desítce celkově. Pak pojedu mistrovství republiky, závod Kolem Rakouska a dám si pauzu. Poté začnu trénovat k Vueltě.
V týmu máte smlouvu ještě na příští sezónu. Co když přijde po té letošní nabídka z nějakého týmu ProTour?
Samozřejmě bych ji zvažoval, ale záleží, jaké by nabídli podmínky a zda by se dohodli s mým týmem. Nechci jít do ProTour, abych celej život dělal nosiče vody, který sem tam dostane volnou ruku a něco zajede. Když už, tak jako domestik někoho, kdo pojede vyhrát Tour de France, a já s ním budu do poslední chvíle.
Máte smělé plány. Vždy jste býval takový maximalista?
Odmala jsem byl sebevědomej. A zatím mi to docela vychází. Nemám od útlého věku skvělé výsledky jako Roman Kreuziger, ten rozjezd je pomalejší. Věřím, že to někam dotáhnu.
