Článek
Trať jednotlivých etap je denně obsypána tisícovkami příznivců cyklistiky. Když v úterý startovala ve Folignu časovka, i nejvyšší představitelé města navlékli růžové ošacení. Trička v barvě trikotu, který obléká lídr závodu, nosí bez rozdílu předškolní děti, dospělí i babičky v důchodovém věku.
A protože organizátoři myslí na vše a ve speciálním setu za deset euro, tedy necelých tři sta korun, jsou k mání kromě kšiltovky, propisovaček, maskota, píšťalky a přívěsku i dupačky, jsou v růžovém i mimina. Naprostou samozřejmostí jsou pak růžové balónky a vlajky zdobící v neuvěřitelné koncentraci každou vesničku či městečko, v nichž se bitva o slávu odehrává.
V italských médiích, kde po většinu roku jednoznačně vládne fotbal, dominuje cyklistika. Giro je na titulních stranách všech deníků. Čtyřiadvacetistránkový speciál La Gazzetta dello Sport rozdávají dobrovolníci nejen v městech, jimiž závod projíždí, ale i široko daleko napříč Itálií. Když Giro zavítalo do Umbrie, titulní stranu místního deníku Corriere Dell´Umbria přinášela palcovým titulkem informaci, že do regionu zavítal slavný závod. Uvnitř pak nechyběla osmistránková příloha.
Hlavní hvězda: Nibali
Giro však reklamu nepotřebuje. Ve Folignu nebylo v centru města k hnutí. Fanoušci s předstihem obsadili všechna místa u bariér, aby dodali energii největšímu miláčkovi, jímž je Vincenzo Nibali.
Obhájce triumfu z týmu Bahrajn Merida zatím neprožívá šťastné chvíle, ale jeho příznivci víru neztrácejí. „Určitě vyhraje," shodují se bez rozdílu. Euforicky povzbuzují každého z borců reprezentujících Itálii. Když se však tratí šine Nibali, ryk kolem silnice eskaluje k nevydržení.
Však také týmový autobus musí střežit ochranka, jinak by zřejmě fanoušci vůbec nedopřáli svému miláčkovi prostor k rozcvičení. Malým Italům však ani bariéra nebrání, aby pronikli až do těsné blízkosti závodníků a až za úplatu v podobě týmových bidonů či podepsaných fotografií z rukou mechaniků vyklidili pozice. Bez rozdílu věku pak všichni trpělivě čekají u trati, až se strhne bitva o vteřiny.
Všude, kam se hne karavana Gira, si mnou obchodníci ruce. Kavárničky, restaurace i zmrzlinárny jsou zaplněné do posledního místečka. Dámy v kostýmech si židličky štelují přímo k trati. Fanoušci pomalovaní v národních barvách či zahalení do vlajek bouří opodál.
Když se závodí, siesta se odkládá
A zatímco při pondělním dni volna nebylo krátce po poledni prakticky možné najít otevřenou pizzerii či kavárnu, neboť místní striktně drží siestu, v den závodu šla zakořeněná tradice stranou.
„Od rána mám narváno. Vydělal jsem tolik, jako za týden," lebedil si holohlavý Lorenzo z pizzerie, která nachystala speciální menu u příležitosti Gira. Kavárna jen pár desítek metrů od startování rampy praskala ve švech, když si v pekelné výhni fanoušci dopřávali prosecco, aperol či domácí limonády. „Ať žije Giro," zalykal se radostí barman Valentino, byť měl bílou košili propocenou více, než mnozí závodníci dres.
