Článek
Šárka předvedla v záhřebském slalomu velkolepý posun ze 14. na třetí místo a vůbec poprvé na stupně vítězů ve Světovém poháru. Jak se z životního závodu své dcery vzpamatováváte?
Nebylo to pro mě tak hrozné, já už to čekám delší dobu. Ale přece jen... Poprvé mám pocit dobře vykonané práce. Ne ode mě, ale od Šárky.
Jaký to byl pro vás závod? Byl jste nervózní?
Nebyl jsem nervóznější. První kolo se nevyvedlo, popovídali jsme si o tom s tím, že je potřeba to rozjet na riziko. Šárka pak jela za hranicí rizika. Vyšlo to. Chce to dát dohromady obě kola.
Právě to se ale Šárce v minulosti nedařilo, ač o tom, že bude jezdit na stupně se mluví od jejího pátého místa v Sestriere v roce 2002...
To je lyžování, sám někdy nevím, proč to tak je. Technicky na to Šárka má. Je to také o hlavě. Navíc to chce, aby nám šla i další disciplína. Když vám to stojí na jedné jediné, jedete zadrženě, v křeči. Teď se začíná dařit i v super-G, dá se jet kombinace. Bude se čeho chytat, křeč zmizí. Šárce je jednadvacet, budoucnost tu určitě je.
Byla to Šárčina životní jízda?
Nejlepší jízda, skvělá, parádní. Vždyť se podívejte, kolik dala ve druhém kole Schildové.
Kdo vám první blahopřál?
Chorvat Pavlek (šéf domácí reprezentace - pozn. aut.), podílel se tu na organizaci. Domácí jsou spokojeni, uspěla jim Jelušičová. A na stupni bylo i další slovanské děvče.
Čím to, že soupeřky tak hořely? Trať asi nebyla z nejlehčích.
Byla ledová, ale jak na ni svítily lampy, vytvářelo se nad ní mikroklima a v teple změkla. Věděli jsme, že to bude ujíždět. Řada lyžařek na to doplatila.
Šárka má třetí místo i z mistrovství světa. Kam řadíte tento výsledek?
Tohle je moc cenné, cennější než umístění ze šampionátu. Může tu jet víc Rakušanek, víc Američanek než na mistrovství. Navíc tohle je - dá se říci - největší závod v seriálu. S nejlepší organizací a mimořádnými odměnami.
