Článek
„Odhady, že teď už musím vyhrát, odmítám. Stejně jako při nedávné Tour, kdy mě už po půli pasovali na vítěze. Může přijít nemoc, trénink se může extrémně povést, ale i nepovést. A finále v Bormiu se jede jako hodně bodovaná etapová minisérie, není rozhodnuto,“ přemítá.
Ve Světovém poháru zbývá ještě 12 závodů. Před nimi nemůže počítat s body, které chtěl získat zpět po nesrovnalostech při Tour. Federace protest zatím smetla. „Tím to ale nekončí, bojujeme dál,“ tvrdí Bauer.
Z jeho pronásledovatelů v Kanadě výrazněji zabral jen soused z německé strany Krušných hor. „René málem udělal stovku, nakonec bral jen 80 bodů za druhé místo,“ připomíná úspěch soupeře Bauer. „Psali jsme si maily, gratuloval jsem mu s tím, že začínám mít strach. Reagoval, že to nemusím, protože hned dalším dílem v únoru v Estonsku je moje silná klasická patnáctka,“ říká Bauer.
Po nemoci se nebude riskovat
Sám v minulých dnech jen trénoval. Zprvu na Mísečkách. „Potřeboval jsem nabrat objem, aby bylo kde brát v pokračování zimy,“ líčí lyžař z Božího Daru.
V sezóně se nevyprofiloval nikdo s tak vyrovnanou výkonností, aby mu mohl konkurovat. „Největším překvapením ale pro mě nejsou soupeři, spíše já sám, forma mi vždy držela tak tři týdny, teď to bylo déle,“ připomíná.
O to více je zvědav na pokračování SP. Cukání v nohou měl už při domácím víkendovém závodě na Mísečkách. „Ale s trenérem Petráskem jsme se dohodli, že nebudu po nemoci riskovat,“ naznačuje, že pečlivě vybírá, co dělat v báječné sezóně, na jejímž konci může být i křišťálový glóbus pro nejlepšího. „Do Estonska vyrazím po měsíční závodní pauze. Chtěl bych, aby mě to zas nakoplo a pohádka pokračovala. Na celkový svěťák ale zatím nekoukám,“ tvrdí. „Až po Liberci budu počítat a přemýšlet, co dál,“ připomíná domácí díly SP v půli února.
