Článek
Sedmou příčkou v druhém libereckém klání jste se vrátil do desítky ve Světovém poháru skokanů na lyžích…
Jsem spokojen. V prvním závodě jsem tu byl trochu přemotivovaný. Poučil jsem se a závodil s klidnou hlavou.
Jak si ceníte, že jste porazil i lídra seriálu Morgensterna?
To potěší. Vždyť on byl v sezóně zatím nejhůř šestý. Ale nejraději bych byl na stupních.
Ale nebyly pro vás po první části už na dosah?
Nezkoumám to, ani jsem nevěděl, jaké jsou rozestupy. Fyzioterapeut mi vždy jen řekne, za kým ve finále skáču, a víc neřeším.
Jak daleko tedy jsou?
Dost. Záleží, jestli máte den, jaké jsou podmínky. Může to vyjít brzy, nebo třeba za pět let.
Ale už cítíte takovou pohodu jako při skocích, které vás opakovaně vynesly na čtvrté místo v úvodu sezóny?
Tohoto výsledku si cením ještě víc. Bylo to doma.
Finské vázání, které používáte, podle některých vašich kolegů není ideální, a proto jste prý také na dojezdu opakovaně padal. Co s tím budete dělat?
Ve vzduchu je dobré. Problém je na horším dopadu. Ale tohle byla rarita, jinde to snad nebude.
Ale byl jste rozčilený…
Když se naštvu, je to se mnou těžké.
Areál je nedodělaný. Jaké je zázemí pro skokany?
Vše pro nás je v pořádku. To už zůstane. Jinak to tu vypadá jako staveniště, ale za rok při mistrovství to určitě bude lepší.
Vypadá to, že Češi by mohli dát dohromady vyrovnaný tým. Lze uvažovat i o medaili?
Šance je. Hecujeme se, doplňujeme.
Ale váš bývalý spolubydlící ze závodů a bývalý lídr družstva Jakub Janda se teď trápí…
To mě mrzí. Když se mu dařilo, byl v náladě, pomáhali jsme si.
Spekuluje se, že v týmu je nesoulad, že ne každému sedí rakouský trenér Schallert?
Kuba Janda s Borkem Sedlákem trénují pod Matjažem Županem v béčku, mě vyhovuje Ritchie Schallert. Není problém.
Po sobotě si můžete dopřát chvíle volna…
Příští víkend se závodí ve Willingenu, pak je mistrovství v letech v Oberstdorfu. Ale na nějaký odpočinek s přítelkyní dojde. A něco bych měl dělat se školou.
