Článek
Ze severu Evropy jste se vrátil na českou půdu již jako jistý vítěz, ale glóbus vám ještě nedali...
Já ho nechtěl. Požádal jsem, abych ho dostal až v Bormiu, abych si to po finále pořádně užil.
Jak se vám závodilo v sobotu v Oslu na padesátce. Už s lehčím srdcem?
Rozjížděl jsem se pomalu, chtěl jsem začít s rezervou, abych nerupnul, ale odstupy se zdály zprvu hrozné. Po prvním kole se to zlepšilo a ještě víc po výměně lyží. Tu zavedli na dlouhých tratích v těchto skoro jarních závodech. Trochu tak lyžování ztrácí kouzlo, kdy se třeba i na špatně namazaných lyžích musíte protrápit celou padesátkou.
Myslíte, že teď bude kolem vás větší rozruch než po druhém místě na olympiádě a že to bude mít větší ohlas u sponzorů a partnerů?
Pevně v to věřím (smích).
Co byste ještě vylepšil ve svém týmu? Máte srovnatelné podmínky třeba s těmi, jaké mívala Kateřina Neumannová?
Nechci to porovnávat. Mám vynikající tým, jehož základem je trenér Míra Petrásek i Vít Fousek ze servisu. Byli jsme schopni porážet ty nejlepší. I za slabších finančích podmínek.
Vypadá to, že máte pořád chuť závodit...
Určitě, i když radši bych, aby to bylo lepší lyžování na prašanu. Pojedu i mistrovstí republiky na Mísečkách týden po Světovém poháru, patnáct klasicky i sprint dvojic s Martinem Jakšem.
Co říkáte názoru, že sezóna bez velkého vrcholu je tak trochu plonková?
Samozřejmě ho někdo může mít. Ale platí, že v zimě, kdy není mistrovství ani olympiáda, má Světový pohár větší váhu. Jsou ale sportovci, kteří tenhle rok využijí třeba na doléčení zranění. Starší lyžaři ho někdy berou jako rok klidu před dalšími třemi sezónami, kdy velká akce na programu je. Ale jsou to výjimky.
Rozhodl o vašem triumfu už velkolepý úspěch při Tour na přelomu roku?
Tour mě nabila euforií. Nešlo snad ani o triumf, ale o styl, jakým jsem vyhrál. Ani zdravotní komplikace, které mě pak nepustily na závody do Kanady – a že jsem tam hodně chtěl – to nedokázaly přerušit.
Oslav bude vícero. Kolik vydržíte, až půjde do tuhého?
Záleží, jestli ten den závodím. Prostě na únavě. Extrémně v tomhle trénován nejsem, ale kůži nedám lacino. Jako na trati.
Čím si přiťuknete?
Stylově můžeme začít grogem, který jsem si dával vždy večer před závody. Pak to můžeme měnit. A druhý den hořekovat.
Po sezóně byla ve hře i cesta do Ruska?
Jede se tam zajímavá série i se závody na sto metrů. A s různými atrakcemi. Ale sešlo se to tak, že to nejde. Škola, další vytížení...
