Článek
„Jsem z toho na šrot,“ přiznává únavu po zápřahu, jejž mu přinesl třetí místo v celém laufařském seriálu a triumf v nové sérii těch nejprestižnějších maratónských bitev Ski Classics. „To je pro mě v sezóně nejvíc,“ podotýká už smířen s tím, že ve Vasově běhu, nejslavnějším závodě ve Švédsku, opět nezvítězil. „Ale je to jako bych vyhrál, ztráta byla minimální,“ připomíná souboj, v němž podlehl jen domácímu Brinkovi.
Ještě chce atakovat vytoužené prvenství. „Sedmatřicet, to je na laufy dobrý věk,“ míní lyžař, který si v téhle zimě dopřával lepší zázemí týmu i norského výrobce lyží. „Mohl jsem se radit i se servismanem od Northuga (norské hvězdy, pozn. red.), ale stejně jsem si většinou mazal sám jako předtím,“ říká. „Standův přístup je návratem ke kořenům lyžování. Žádný drahý tým. Máma mu udělá buchtičky se šodó, lyže si nachystá sám a jede. V Norsku je i proto hvězdou, větší než u nás,“ tvrdí manažer Jan Weisshäutel.
S nadhledem vzal lyžař z Bedřichova záběry, jež obletěly internet a na nichž vyčerpaný komentuje svůj výkon. „Byl jsem unavený, měl jsem odpovídat česky,“ vrací se k hatmatilce, v níž publikum zaskočila některá slova. „Jo. Šúšen, to není zkomolenina, ale těžké místo při maratónu v Norsku,“ vysvětluje Weisshäutel. Naštvalo umístění hovoru na síť samotného lyžaře? „Ne. Pirát to stáhl a rozšířil. Co nadělám? Každá reklama je dobrá,“ směje se. „Když něco potřebuju v angličtině, překládá manželka, která ji učí. A co umím v němčině, stačí, abych se na cestách dorozuměl. A ti, co se smějí? Bylo by zajímavé natočit je na lyžích…“
