Článek
S osmnáctou příčkou po nadějném průběhu závody asi příliš spokojený nejste, že?
Výsledek je špatný. Ale závod byl po taktické stránce do poloviny pátého kola dobrý. Bohužel se mi nepodařilo zachytit nástup Olssona s Colognou a pak mi chvíli trvalo, než jsem dojel Vylegžanina, který taky poodjel. Pak nás navíc dojeli další a už nebyly síly, abych se pokusil to sjet. Zkusil jsem to, ale nešlo to.
Ten drobný únik s Colognou, Olssonem a Vylegžaninem ale vypadal poměrně nadějně...
Musel jsem se pokusit zachytit hned první nástup Cologni s Olssonem, nemohl jsem spoléhat na pozdější vývoj. Po tom, co jsme poodjeli, tak jsem si říkal, jo, povedlo se. Ale pak nás to pohltilo a ani Bauer nemá sil nazbyt.
Jak moc vás limitoval zánět v patě?
Patu bych neřešil, i když by bylo jednoduché to na ni shodit. Samozřejmě jsem ji cítil, v posledních dvou kolech hodně. Ale to mohlo mít souvislost s tím, jak docházely síly a člověk to cítí víc.
Když pominete výsledek, jak jste si návrat do Nového Města užil?
Nezakrývám, že z osmnáctého místa nejsem nijak nadšený, ale závodit tady bylo parádní. Lidi fandili skvěle a opět se ukázalo, že tady se sportem žije a fanouškům patří velký dík.
V Novém Městě jste před devíti lety vyhrál vůbec první závod SP a i v dalších letech se vám na tamních náročných tratích dařilo. Byl jste před startem nervózní?
Byl jsem malinko nervóznější. Moc jsem se těšil, ale uvědomoval jsem si, že se očekává dobrý výsledek. Hromadné starty nejsou rozhodnuté do poslední chvíle a čtyři a půl kola jsem jel dobře, ale závěr nevyšel. Hodně se říká, že když je trať náročnější, tak to bude Bauerovi sedět, ale ne vždy to tak je. Každý máme své slabiny.
