Článek
Není plán odletět ve čtvrtek za oceán a v sobotu závodit poněkud brutální?
Ideální to není. Třeba ruští sprinteři odlétali z Finska už minulý pátek, já se ale vracel z Kuusama do Česka až v pondělí. Nějak ty dvě noci přežiju, odjedu závod v Québeku a do závodu v Canmore se srovnám.
Taktika závodit ještě dřív, než tělo negativně zareaguje na časový posun v pozdním odletu nebyla?
O tom jsem nepřemýšlel. Původně jsem měl letět v úterý, ale v Québeku se závodí ve městě a stejně by nebylo kde lyžovat, tak jsem to ještě o dva dny posunul. Radši jsem zůstal doma, v klidu zabalil a ještě jsem si stihl dojet zalyžovat na Bedřichov.
Jaké pocity jste si přivezl z úvodu sezóny na severu?
Byl jsem rád, že jsem po měsíci doma. Nějaká zvláštní únava ani nebyla, ale výsledky nic moc, počítal jsem, že to bude lepší. Bohužel ve skladbě závodů nebyl takový, který by mi vyloženě seděl. Proto jsem se už na jaře rozhodl investovat i své peníze a rozhodl jsem se pro cestu do Kanady, kam zbytek reprezentačního tým nejede. Jsou tam dva závody volnou technikou, kterých je v sezóně čtyři pět. Kdybych o tyhle dva přišel, tak prakticky nemám o co závodit. Tohle je motivace.
Jak jste na tom letos se zdravím, které vás tradičně v posledních sezónách trápilo?
Letos je to v pohodě. Zkoušel jsem nové léky na posílení imunity, s průduškami jsem žádný problém neměl, rozhodně ne stavy jako v předešlých letech. Uvidíme co teď v Kanadě, ale zatím to vypadá dobře.
Jak hodnotíte změny v trenérském týmu, z něhož po letech vypadl Václav Korunka a jako asistent přišel Zbyněk Valoušek?
Se Zbyňkem jsem dlouhá léta závodil. Přinesl spoustu zajímavých věcí, snažíme se jít se světem a zkoušíme nové věci, trochu se upravil trénink a technika. Věřil jsem, že to přinese posun, i když začátek sezóny ukazuje spíš stagnaci. Doufám, že v Kanadě se to konečně obrátí.
