Článek
Když v cíli sundala lyže a sklapla je k sobě, byl to nezvyklý pohled. Jedna delší s ohnutou špičkou, druhá asi o deset centimetrů kratší s plošší. „Beru to jako svoje selhání. Ale nechtěla jsem to vzdát," říkala se sklopenýma očima 22letá závodnice Dukly Liberec.
Dojela sedmatřicátá. „K 15 km jsem měla respekt, ale jelo se mi pak docela dobře. Jen nemůžu říct, jak bych dopadla s oběma správnými lyžemi." V klasice zajela 28. čas z osmačtyřiceti účastnic, při bruslení pětačtyřicátý.
„Nikdy se mi to nestalo," vrtí hlavou. Přezouvání speciálně netrénuje, skiatlon nejela už tři roky. Jistě přispěl tuhý dvanáctistupňový mráz, násobený ledovým větrem. Nervozita snad ne. „Jednou jsem si vzala omylem něčí dlouhé hůlky," loví v paměti další kuriozní zážitek dívka z Vrchlabí.
Pravidla podobnou kombinaci lyží nedovolují. Jenže vzhledem k umístění české závodnice nikdo neprotestoval. Podobné příhody k běžeckému lyžování zkrátka patří. „Já jela kvalifikaci sprintu tady s každou lyží z jiného páru a jak mi to vyšlo," směje se Sandra Schützová, její parťačka z týmu. Chmury z tváře blonďaté kamarádky však nevyžene.
„Sprint byl dobrý výsledek (11.). Ale teď nejsem ve formě po nemoci," hodnotí své vystoupení na šampionátu Karolína Grohová, která už jednou dokázala bodovat i ve Světovém poháru. Právě tady ve Vesci, při sprintu před dvěma lety.
A také tady měla podpořit svoji šanci na případný první start na mistrovství světa dospělých ve Val di Fiemme. „Jela bych, až na to budu pořádně připravená," uznává. Teď by si věřila do týmového sprintu s Evou Vrabcovou-Nývltovou. „Ale vůbec nevím, jak to bude. Evina byla taky nějaká nemocná a hlavně záleží, jaký zvolí program, čemu dá přednost. Nemůže tam jet všechno."
O nominaci na světový šampionát do Val di Fiemme se bude jednat v příštím týdnu.
