Článek
„První set jsme je smetli. Ale pak otočili a nám se to už nepodařilo vrátit," vysvětloval trenér David Jiroutek, člen týmu poražených. „Hrajeme jen do deseti, kluci by dýl neudrželi koncentraci." Po volejbale následovalo protažení a pár technických cvičení, třeba imitace odrazů z nájezdové desky, nebo skoky z místa přes laťku.
„Svaly by měly být v takové zátěži zhruba osm hodin před závodem, aby měly ideální tonus," poukazuje kouč. „Děláme to tak pravidelně, jen v neděli, poslední den si už vystačíme s nějakým pohybem někde před hotelem," doplnil Jan Matura, hlavní česká naděje pro letecký víkend.
A abyste se nedivili, že jde o neobvyklou praxi, svědectví pokračuje. Pod síť do opuštěné harrachovské základní školy pak přišel i Simon Ammann, legendární švýcarský šampión. Se svými týmovými parťáky si to rozdal v badmintonu. „Nemáte pořádný košíček, prosím?," poptával se nejprve školnice. Výsledek jeho zápasu už švýcarské agentury nevydaly.
Češi se sjeli do Harrachova ve čtvrtek. V pátek je po dopoledním rozhýbání čekal lehký oběd, poslední přešívání kombinéz a pak odjezd na Čerťák. Zatímco se budou převlékat k tréninkovému skoku, na stagi pod kopcem tady zaduní kapela Cartonnage. Autoři oficiální znělky zdejších závodů snad zaženou obávaný vítr.
Věří trenér v „mládežnickou" ofenzívu i ve výsledkové listině? „Nejdůležitější je dostat se z kvalifikace. A pak bodovat, to je měřítko kvality. Česťovi (Kožíškovi) by to mohlo vyjít. Na mamutu však těžko předvídat, zvlášť tady," říká Jiroutek.
Co na to zkušení borci? „Já zas ráno nemohl dospat, jak jsem nervozní. Prostě lety... Ale když vyjde počasí, nemusíme mít strach. Po šesti letech jsem zase přišel na správné nájezdové postavení, uvidíme," povídal Jakub Janda.
„Doma se samozřejmě moc těším," řekl Jan Matura. „Ve Vikersundu byla neobvykle široká stopa, to mi moc nevyhovovalo, tady to snad bude lepší. Ale na osobák to moc nevidím," dodal s úsměvem. Minulý víkend v Norsku se ve zkušebním kole dostal na 224,5 metrů, čímž překonal i Romana Koudelku. Na rekordních Hájkových 236 metrů se však ještě dívá zdaleka. „Aspoň se nemusím stresovat kvalifikací, jen si rád skočím," netrápí se.
