Hlavní obsah

Za výhru jsem byl rád i kvůli pochybovačům, liboval si Bauer po parádním startu do sezóny

Kuusamo/Praha

Po sobotním parádním představení a triumfu na desítce klasicky se Lukáš Bauer statečně rval i na patnáctce volně, ale série kolizí ho srazila těsně za elitní desítku. Každopádně start Světového poháru v podání 36letého běžce na lyžích je velkým příslibem pro olympijskou zimu.

Foto: Markku Ulander, ČTK/AP

Lukáš Bauer se raduje z vítězství na trati 10 kilometrů klasicky v Kuusamu.

Článek

Start zimy vás musel do olympijské sezóny pořádně navnadit.

Spokojenost je velká. V pátečním sprintu bych se rád viděl o dvě sekundy rychlejší, ale místo 104. místa bych byl třeba 80. a to stejně nehraje roli. Sobotní desítka byla naprostá fantazie a v neděli jsem patnáctku odjel velmi slušně, bohužel jsem měl tři kolize a při poslední ve třech čtvrtinách cílového kopce jsem dopadl až na zem. Místo boje o šesté místo jsem byl jedenáctý, ale i tak považuju celý víkend za hodně vydařený. Jak jsem po minulé sezóně říkal, že bych chtěl jezdit o kus výš, tak se to povedlo hned v úvodu. Hlavně díky tomu, že jsem po dvou letech zvládl přípravu bez zdravotních problémů.

Je tedy rozdíl oproti minulým letům jen ve zlepšeném zdraví?

Jsem o tom přesvědčený. V tréninku jsem nic neměnil, absolvoval jsem přípravu stejnou jako poslední dva tři roky, akorát jsem teď mohl v létě běhat, vloni jsem neodběhal skoro nic.

Takže dubnová operace paty, která vás zlobila, se vyplatila.

Do půlky srpna mě stejně bolela, jak byla rozdrážděná. Ale mělo mi to pomoc po mechanické stránce a já mohl přípravu na úrovni odtrénovat, maximálně jsem občas místo běhání jezdil na kolečkových lyžích, když se jednou za čas ozvala. Vloni na víc než měsíc přibyl problém se stehnem, teď se to dá přirovnat k těm mým vydařeným letům, kdy jsem byl mladík.

Přes léto jste vyměnil i dlouholetého servismana. Je brzký úspěch důležitý pro vzájemnou důvěru?

Byl to vydařený křest. Ale z mé strany tam byla důvěra od začátku, tomu rozhodnutí předcházelo dlouhé rozmýšlení. Od jara nebyl s Vítkem Zahulou jediný moment, kdy by se ukazovalo, že to rozhodnutí bylo špatné. Tohle je třešinka, ale zásluhu na ní má celý tým.

V sobotu jste si pochvaloval, jak jste mladým soupeřům zase jednou nakopal zadky…

Já nemyslel ani tolik soupeře jako spíš pochybovače, co mi dávali najevo, že jsem neodešel ve správný moment a že mé nejlepší čas jsou pryč. Kvůli nim jsem rád, že jsem vyhrál, i když je to samozřejmě jen jedna vlaštovka. Pro mě je důležité, že se to povedlo po těch změnách včetně servisu, i když neříkám, že s Vítem Fouskem bych třeba taky nevyhrál. A jsem hodně rád i za rodinu, protože ta je mým sportem hodně ovlivněná a cítím od ní obdivuhodnou podporu.

Na olympiádě se pojede s intervalovým startem 15 km klasicky. Je váš sobotní triumf na distanci o pět kilometrů kratší náznakem, že právě tato trať by mohla být vaším trumfem pro Soči?

Určitě to k těmto úvahám svádí. Ale zbývá strašně dlouhá doba. Kolikrát během sezóny přicházejí období, kdy máte jeden styl lepší, pak se to obrátí. Navíc se objevilo dost mladých kluků, kteří můžou klasiku dobře zajet. Takže patnáctka klasicky by mohla být slušná, ale nemyslím, že bych se na některou disciplínu předem upínal.

Reklama