Článek
O motivaci tak aspoň budete mít do dalších sezón postaráno…
Je pravda, že existují sportovci, kteří ukončili kariéru třeba v pětadvaceti, protože už neměli co dosáhnout. Ale pro mě jsou výsledky bonus, já budu jezdit, dokud mě to bude bavit.
A dokud dovolí zdraví… Letos vás opět vydatně zlomila ramena.
Jsou ve stejném stavu, spíš se to postupně zhoršuje. Levé mi vypadávalo víc, hlavně na prvním svěťáku se poškodilo tak, že budu muset na operaci v první půlce dubna. Pravé budu posilovat, a když se zhorší, budu s ním také muset na operaci.
Dlouho jste se chirurgickému zákroku bránila…
Ale v Montafonu se ty vazy dost potrhaly. Tehdy (fyzioterapeut) Pavel Kolář říkal, že kdyby mi vypadlo ještě jednou, budu muset ukončit sezónu.
Rozhodla jste se teď pro operaci i proto, abyste za rok před olympiádou měla klid?
Je to teď lepší, ale nemá cenu to odkládat. V dubnu půjdu na operaci a nejdéle za čtyři měsíce bych měla být fit. Akorát letos nepojedu na Nový Zéland, ale to jsem stejně neplánovala.
Olympijskou trať v Koreji jste si letos vyzkoušela. Jak vám seděla?
První den jsem byla naštvaná a lehce psycho, jak nám vůbec nedorazily věci. Ale pak závody proběhly dobře. Jen tam je silný vítr, když někomu fouklo, byl o tři sekundy rychlejší a naopak. Ale oni jsou pracovití, třeba s tím něco udělají.
