Článek
„Na sklonku léta jsem s holkami začala trénovat a čekala na nějakou další zajímavou nabídku ze zahraničí. Taková, která by mě zaujala, ovšem nepřišla. Takže jsem zůstala u Šelem. Brno totiž považuju za svůj domov. Navíc naprostou většinu zdejších hráček dobře znám," říká třicetiletá univerzálka.
Na rozdíl od většiny svých současných parťaček, které se kvůli péči o děti připravují omezeně, se Mikysková dál věnuje volejbalu na plný úvazek. „Jinou práci nemám a ani si ji nehledám. Jsem dlouhé roky zvyklá denně dvoufázově trénovat. Hodlám v tom pokračovat. Ještě se totiž nevzdávám myšlenky, že se za rok vrátím do ciziny," prozradila.
I díky ní bodovalo její nové družstvo ve všech sedmi úvodních extraligových duelech. Premiérovou porážku utrpěly Brňanky až o uplynulém víkendu, na hřišti mistrovské Olomouce padly po tuhém boji 2:3. V tabulce jsou při bodové rovnosti jen kvůli horšímu poměru setů druhé za obhájkyněmi titulu z Hané. „Daří se nám, povedený vstup do sezony má blahodárný vliv na naše sebevědomí. I já se cítím ve velké pohodě, volejbal mě momentálně strašně baví. Přičítám to také tomu, že jsem po letech doma a mám perfektní zázemí," libuje si Mikysková.
Ví, že v minulém extraligovém ročníku skončily Šelmy páté. „Chtěla bych toto umístění o dost vylepšit. Všude, kde jsem působila, jsem měla maximální cíle. Máme kvalitní tým, finále by nám v této sezoně slušelo," netají vysoké ambice.
Z předchozích zahraničních štací si Mikysková nejvíc pochvaluje sedmileté působení ve Francii. „Je tam krásně. Tamní angažmá bylo něco jako dobře placená dovolená," usmívá se.
