Článek
Základní skupinu s Německem, Švédskem a Makedonií jste označil za hratelnou. Takže kam až mohou mířit české ambice na šampionátu?
Povinností je porazit Makedonii, k tomu chceme ve skupině přidat i vítězství nad někým ze silných. Když budou všechny opory zdravé a udrží si formu, můžeme si troufnout na každého.
Nestojí a nepadá výkon týmu ale s nejlepším házenkářem světa Jíchou?
Tak bych to neviděl. Sice nemáme tak široký kádr jako vážní adepti na medaile, ale kostra kolem Jíchy, Nocara a Filipa je silná. Jen ji nesmím uštvat, stejní lidé nemohou hrát celých 60 minut. Jsem rád, že úlohu střelce umí z Jíchy sejmout Horák a alternativou křídla se jeví Motl.
Zmíněná kostra reprezentace však stárne…
Největší problém se rýsuje u spojek, kde za těmi zkušenými fakt nevidím schopné náhradníky. Nechci, aby to vůči české extralize znělo negativně, ale jestli se na to někdo cítí, ať jde raději hrát do dobrého týmu v cizině, tam spíš poroste jeho kvalita.
Mohou se do hry opor promítnout přestupy a adaptace v novém prostředí?
Největší obavy mám u Filipa, jenž přechází do St. Gallenu jako hrající kouč. Slíbil mi však, že bude víc hrát a část trenérských kompetencí svěří asistentovi. Složité to může mít Sobol, který po odchodu z Prešova ještě nesehnal angažmá. U Juříčka problém nevidím, pro něj je přestup z Montpellieru do St. Raphaelu spíš výzvou.
A co brankář Galia, jenž se v závěru kvalifikace dokonce omluvil?
Martin končil sezónu v Lemgu naprosto demotivovaný. Odchází do Grosswallstadtu, kde určitě příležitost dostane a volno měl proto, aby se mohl přestěhovat. Z nového působiště to bude mít i blíž domů k rodině, kterou nemá v Německu s sebou.
