Článek
Češi by teď pro postup museli ve čtvrtek porazit Island i v sobotu Alžírsko a k tomu ještě doufat, že Islanďané o víkendu neuhrají ani bod s Egyptem. „Dokud žije třeba jen teoretická šance, tak se o ni chceme rvát," říká trenér Daniel Kubeš. „Nemá cenu něco počítat, teď je prvotním úkolem zvednout hlavy," doplňuje kolegu z trenérského tandemu Jan Filip.
„Uvědomujeme si všichni, že jsme nezvládli důležitý zápas a je to těžké zkousnout, ale mužstvo prochází nějakým procesem a my chceme vidět, že se zlepšuje," uvažuje Filip. I kdyby ve čtvrtek večer šance na osmifinále definitivně zhasla, pořád má podle trenérů pro hráče každý zápas mistrovství světa ohromný význam. „Turnaj pro nás zdaleka nekončí a takové zkušenosti kluci jinde nezískají. Ukazuje se, že se tady na šampionátu hlavně učíme, i když dost bolestně. Právě v nezkušenosti našich hráčů je ale často ten kámen úrazu," míní druhý z trenérů Daniel Kubeš.
Přesilovky vyzněly zoufale
Za frenetického řevu egyptských fanoušků, kteří o sobě dávali hlasitě a neustále vědět, doplatili reprezentanti hlavně na mnoho neproměněných šancí. Přitom chtěl těžit i z určité nedisciplinovanosti Egypta, který měl devět vyloučených, jenže české přesilovky vyzněly zoufale. „Prohráli jsme si to tak trochu sami, protože se neproměnily stoprocentní šance a obrana byla příliš pasivní, takže Egypt dával góly lacino," lituje Filip.
„Několikrát jsme útočné situace, které volaly po gólu, nevyřešili dobře. Byly tam fáze, kdy se to dalo otočit, jenže jsme je propásli a v těch okamžicích jsme nezahráli ani dostatečně dobře v obraně," poznamenává Kubeš. Rozdíl byl znát i ve výkonu gólmanů. „Udělali jsme z jejich brankáře hvězdu a přitom větší problém byl v tom, jak jsme nakládali s gólovými šancemi," uvědomuje si Kubeš, kterého ale trápí, že celý turnaj marně hledá jistotu na postu brankáře.
Přes různá střídání ani Štochl, ani Galia ještě nedokázali v klíčových momentech národnímu týmu pomoci nadstandardními zákroky. Proti Egyptu mělo české duo pouze čtvrtinovou úspěšnost zásahů, zatímco brankář vítězů se dostal na 41 procent. „Gólmani s obranou jsou vždycky spojená nádoba, ale musíme si přiznat, že naši dva toho bohužel zatím v žádném utkání nepochytali víc než brankáři soupeře," přiznává Kubeš.
Český trenér je alespoň rád, že se dočkal na mistrovství světa zápasu s pořádně bouřícím hledištěm. Hal Al Sadd v centru Dauhá pojme přes sedm tisíc diváků a byla prakticky plná. „Hrálo se v moc hezké kulise a zřejmě jak skončila práce pro místní Egypťany, tak pak byla narvaná. Užili bychom si to ale víc, kdyby měl zápas pro nás vítěznou tečku," míní Kubeš.
Africký celek měl skutečně obří podporu. Jediná česká vlajka, kterou sebou přinesli v Kataru žijící krajané, působila v záplavě egyptských docela osiřele. Denní vstupenka na utkání ve skupinách stojí v průměru 100 riálů, což je aktuálně v přepočtu asi 660 korun.
Na podobnu sumu tady vyjde opravdu vydatná večeře v dobré restauraci a tu si přece jen bohatí Katařané dopřejí raději než porci házené. Dělníci z četných staveb v Dauhá, kteří se nejčastěji rekrutují z Pákistánu, Indie, Filipín či Srí Lanky, na takovou zábavu zase vyděláno nemají. Ostatně daleko levněji než návštěva šampionátu vyjde v Kataru jízda autem, vždyť cena litru benzínu už spadla pod 1 riál.
