Článek
Rusko, pro které musí být absence v osmifinále ještě daleko bolestivější ranou než pro generační obměnou procházející národní tým, už po porážce s Českem 30:32 neskončí lépe než devatenácté, tedy pokud dnes dokáže porazit Bosnu a Hercegovinu. Každopádně to pro něj bude jasně nejhorší umístění v historii MS. „Bez ohledu na to, co tady Rusy potkalo, tak stále patří do házenkářské špičky a pro nás je velká věc porazit je," tvrdí trenér Daniel Kubeš, jenž neúspěšnou kvalifikaci o minulý šampionát zažil ještě jako hráč.
„Vůči soupeři jsme měli i pod dojmem jeho letošních výkonů velký respekt, protože se třemi čtvrtfinalisty Němci, Dány i Poláky tady sehrál velmi těsné zápasy a odešel jen těsně poražen. My jsme však podali potřetí za sebou velmi dobrý výkon a došli si pro vítězství," oceňuje Kubeš.
Po islandském a alžírském skalpu přišel i ten ruský. „Udolali jsme hodně kvalitní mančaft, který šel do utkání evidentně naplno s cílem vyhrát," doplňuje druhý z trenérského tandemu Jan Filip, ale hned také brzdí euforii: „Ještě máme před sebou jedno vystoupení a jasně jsme si řekli, že i když osmifinále proběhlo bez nás, tak ta dvě utkání Prezidentského poháru bereme vážně a chceme v nich ukázat, že zvedáme úroveň hry a někam se posouváme."
S Egyptem se to nesešlo
Při pohledu na zlepšení českého týmu se nabízí povzdech: jaká škoda, že takhle už nezvládl klíčový duel ve skupině s Egyptem. Možná to bylo ale proto, že Filip Jícha v ten úterní večer teprve začal hrát po nemoci, která ho postihla v Kataru hned po příletu. Bohužel i báječné gólmanské probuzení Petra Štochla přišlo po detailním rozboru u videa teprve o dva dny později. Z posledních tří vítězných utkání pak 38letý český brankář vyšel s průměrem přes čtyřicet procent úspěšnosti zásahů, před tím neměl ani poloviční čísla.
Svou roli mohla sehrát i skutečnost, že mezinárodně nezkušení hráči jako Jurka, Linhart, Babák nebo Petrovský si teprve později začali v zápasech víc dovolovat a už nebyli tak vyjukaní. „Zklamalo nás, že se to s Egyptem celé nějak nesešlo. Pak jsme ale ve skupině uhráli čtyři body, což o něčem svědčí a ten jasný trend zlepšení chceme a zatím i dokážeme držet," popisuje náladu v týmu Miroslav Jurka, jenž se zaskvěl proti Rusům sedmi góly.
„Chytil jsem se hned ze začátku. Když dám první střelu, začnu si hodně věřit," přiznávalo reprezentační křídlo působící ve francouzském St. Raphaelu. Fanoušci by si možná mohli říct, proč se český tým takhle honí za sedmnáctým místem a nějakým Prezidentským pohárem, o jehož existenci drtivá většina lidí v Česku dosud neměla vůbec tušení.
Přitom třeba v roce 2009 její získali Španělé, kteří pak o čtyři roky později brali doma světové zlato. Jurka ale nabízí i svoje vysvětlení: „Každý zápas mistrovství světa je pro nás něco výjimečného. Když už to nevyšlo s postupem, tak jsme si řekli, že sebereme všechny síly a zkusíme urvat alespoň ten pohár, co dávají v soutěži útěchy, když už tady ta možnost je."
