Článek
Dcera českých rodičů ze švédského Malmö přijela přednášet na víkendový Smíchovský festival alpinismu, kde se setkala i s Klárou Poláčkovou, která stanula na Everestu letos v létě.
Chlumská vylezla s kyslíkem na nejvyšší horu světa v roce 1999 jako pětadvacetiletá a stala se tak první Češkou na "střeše světa", neboť dvojí občanství má až do dneška. "Ale mně je jedno, jestli jsem byla první žena, Švédka nebo Češka, s kyslíkem nebo bez, prostě jsem to tehdy hlavně byla já a splnila jsem si sen," řekla v rozhovoru s ČTK Chlumská. "A Klára si ten sen rovněž splnila a já jí to přeji," prohlásila.
Rodiče ji česky naučili, občas se jí však do řeči vloudí anglické slovíčko a požádá o pomoc. Působí přátelsky a vesele, žádost o rozhovor neodmítne, i když o její osobu byl v Praze velký zájem. I z přízvuku je zřejmé, že česky moc často nemluví. "Ale do Čech jezdím několikrát do roka, mám tady přeci rodinu," uvedla Chlumská. Ale prý ani pořádně neví, kam skutečně patří. "V Čechách se považuju za Švédku a ve Švédsku za Češku. Výchovu mám ale českou, možná se někdy vrátím," prozradila.
K horolezctví ji dostal její švédský přítel Kropp
Žije v Jönköpingu a 9. prosince oslaví 34. narozeniny. K horolezectví ji dostal její švédský instruktor lezení Göran Kropp, který se stal i jejím přítelem. On ji přivedl poprvé na Everest v roce 1996, spolu byli na vrcholu o tři roky později, ale v roce 2002 při lezení ve státě Washington po pádu ze skály zahynul. Chlumská byla v té době s jinou výpravou jako vůdce v základním táboře na Everestu a smutnou novinu se dozvěděla po telefonu.
Ještě spolu absolvovali v roce 1996 skoro 10.000 kilometrů dlouhou cestu z Nepálu na kole do Švédska, totéž jeli o několik let později na motocyklu. Plánovali cestu na kajaku a na kole kolem USA, nové dobrodružství však Chlumská absolvovala už sama a o několik let později. Přestěhovala se kvůli tomu na pár let do USA do Seattlu, odkud v létě 2005 vyjela. Za 478 dní absolvovala takřka 17.000 kilometrů vlastními silami.
Pokud jela na kajaku po moři, řece či jezeru, její kolo cestovalo po zemi. Jakmile ale na bicyklu seděla, kajak za sebou táhla ve vleku a kolikrát musela do kopce ztuha tlačit. "Takže jsem se ten rok a čtvrt ani moc nenudila. Byly sice veselejší a nudnější dny, ale měla jsem často změnu," usmívala se sympatická žena. A nebolel ji zadek z nepřetržitého sezení? "No, občas," chechtala se.
Fyzičku trénuje běháním a jízdou na kole, přednáší po celé Evropě, píše knihy, točí filmy a má vlastní průvodcovskou firmu. A plánuje další odvážné expedice. Ta kolem USA jí zabrala šest let života. "Co bude dál, ptáte se?" usmívala se. "No, je to trochu tajné," nechtěla nic prozradit. Jen naznačila: "V horách už jsem byla, po zemi jsem také jela, tak asi zbývá něco dole, ne?" culila se. Mezi její hobby patří i potápění...
